Paříž - Zákaz veřejného nošení burek, který byl ve Francii uzákoněn minulý rok, nic nevyřešil. Početná muslimská menšina a islám, jenž se v zemi galského kohouta dostal do pozice druhého nevýznamnějšího náboženství, se tak zřejmě stanou jedním z ústředních témat kampaně pro nadcházející prezidentské volby.
Ty se uskuteční na jaře příštího roku.
Úřadující prezident Nicolas Sarkozy se podle všeho pokusí využít situace a získat zpět na svou stranu nacionalisticky založené voliče, kteří mu v poslední době utíkají ke krajně pravicové Národní Frontě Marine Le Penové.
Naznačuje to alespoň jeho poslední prohlášení, které francouzský prezident pronesl na pracovní večeři se špičkami své domovské strany Unie pro Lidové hnutí (UMP) v Elysejském paláci.
"V osmdesátých letech jsme byli lhostejní k problémům s imigranty, toto téma bylo tabuizováno a nyní za to všichni neseme následky. To samé se nyní ve Francii děje s islámem," řekl Sarkozy svým spolupracovníkům a dodal, že je třeba jasně definovat vztah striktně sekulární Francie k náboženství.
Islamizace Francie nepřichází v úvahu
Na toto téma navíc hodlá francouzský prezident otevřít celonárodní diskuzi. Jejím cílem by mělo být vyslovit jasné odpovědi na to, jakou roli a vliv islám ve Francii má, a do jaké míry takový stav odpovídá představám občanů.
"Ovlivnění francouzské společnosti islámem nepřichází v úvahu, Francie je sekulární zemí," dodal ještě Sarkozy, aniž byl doplnil, zda má z debaty vzejít další návrh "protiislámského" zákona.
Jasnou a oficiální definici postavení náboženských organizací a náboženství jako takového ve Francii hodlá Sarkozy představit ještě během letošního roku.
Francie je sekulární zemí od roku 1905. Od roku 2004 je v této zemi zakázáno nosit ve školách náboženské symboly, jako jsou islámské šály a šátky, židovské jarmulky nebo velké křesťanské kříže. Další podobný zákon byl schválen na podzim minulého roku, kdy zákonodárci zvedli ruku pro zákaz úplného zakrývání tváře.
Podle dlouhodobých průzkumů by Sarkozyho ve volbách nyní bez nejmenších problémů porazil kandidát opozičních socialistů, šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Toho preferují téměř dvě třetiny voličů.
Sarkozyho popularita koncem minulého roku klesla na nejnižší úroveň, jakou kdy zaznamenal francouzský prezident.
