Paříž - Riskantní, ale správná. Těmito slovy hodnotí většina Francouzů reformu penzijního systému, prvního a nejkontroverznějšího kroku "Sarkozyho batohu", kterou dnes prezident představil ve francouzském senátu.
Plných 74 procent Francouzů je podle průzkumu agentury Opinion Way/Ajis pro reformu brzkého odchodu do důchodu pro privilegované skupiny.
Agentura BVA zase udává, že 68 procent Francouzů Sarkozyho kroky považuje za odvážné, 62 procent rovnou za spravedlivé.
Sarkozyho plán reforem
- penzijní systém
- 35hodinový pracovní systém
- trestní zákoník
- politika zaměstnanosti
Konec privilegovaných
Podstatou reformy je především omezení práv zaměstnanců v tzv. zvláštních režimech (régimes spéciaux), které se týká až pěti milionů zaměstnaných a penzistů (což je dvakrát více, než je počet nezaměstnaných). V zásadě jde o narovnávání jejich práv s právy ostatních zaměstnanců.
V první fázi se reforma bezprostředně dotkne asi půl milionu zaměstnanců.
"Jsem pevně přesvědčen, že současný systém produkuje více nespravedlnosti než spravedlnosti. To je třeba změnit," řekl Sarkozy na semináři pořádaném novinářským svazem.
Herecký důchod v 50? Padne
Registr náročných a rizikových povolání, který vznikl v návaznosti na historická privilegia v roce 1946, se totiž pořádně rozrostl.
Kromě vojáků a horníků jsou v něm také zaměstnanci drah a městské hromadné dopravy, ale i poslanci nebo herci slavné Comédie Francaise.
Mezi privilegia zvláštních režimů patří odchod do důchodu již v padesáti letech (místo normálních 65), vyšší průměrné důchody a lepší nemocenská.
"Chci tuto situaci změnit, protože je zahanbující," řekl již dříve Sarkozy.
Penzijní reformu však bude muset prezident vyjednávat s odboráři. Teoreticky by sice mohl změny vyhlásit prezidentským dekretem, jeho poradce Raymond Soubie to ale v pondělí vyloučil.
Zároveň dodal, že vyjednávání neznamená snížení reformního úsilí. Právě díky němu si Sarkozy vysloužil po vzoru rychlovlaku TGV přezdívku PGV (président a grande vitesse), tedy rychloprezident.
"Sociální dialog nesmí být alibi pro nečinnost," domnívá se Sarkozy.
Juppé na reformě pohořel
Zásahy do práv zaměstnanců jsou totiž politicky brizantní. Když chtěl systém zreformovat v roce 1995 tehdejší premiér Alain Juppé, vedlo to k vůbec největším sociálním bouřím po revoltě v roce 1968.
