Americký prezident Donald Trump v pondělí výrazně přitvrdil ve své rétorice vůči Kubě. Naznačil, že by Spojené státy mohly ostrov „v nějaké formě převzít“ a že s touto zemí může „udělat v podstatě cokoli“. Karibská země se v současnosti potýká s hlubokou ekonomickou a energetickou krizí, která v posledních dnech vyústila v kolaps elektrické sítě a rozsáhlé výpadky proudu.
„Myslím, že budu mít tu čest převzít Kubu. To je velká čest. Převzít Kubu v nějaké formě,“ řekl Trump novinářům v oválné pracovně.
„Ať už ji osvobodím, nebo převezmu - myslím, že s ní mohu udělat v podstatě cokoli chci,“ dodal Trump na adresu karibského ostrova, který se potýká s bezprecedentní ekonomickou krizí. Tu ještě prohloubila ropná blokáda ze strany Spojených států, ke které došlo po svržení venezuelského diktátora Nicoláse Madura.
Výroky amerického prezidenta zazněly v době, kdy Washington a Havana zahájily jednání ve snaze zlepšit dlouhodobě napjaté vztahy. Ty jsou dnes v jednom z nejvyhrocenějších bodů za téměř 70 let od revoluce vedené Fidelem Castrem.
Kubánský prezident musí skončit
Krátce po Trumpově vystoupení deník The New York Times uvedl, že jedním z hlavních cílů Spojených států v probíhajících rozhovorech je odstranění kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela. S odkazem na zdroje obeznámené s jednáním deník napsal, že američtí vyjednavači dali Kubě najevo, že Díaz-Canel musí skončit, další kroky ale nechávají na samotných Kubáncích.
Pětašedesátiletý prezident Díaz-Canel, který se ujal úřadu v roce 2018 po Fidelu Castrovi a jeho bratru Raúlovi, minulý týden potvrdil, že jeho vláda skutečně vede jednání s představiteli Trumpovy administrativy. Zároveň uvedl, že nové rozhodnutí vlády „výrazně usnadní“ zapojení Kubánců žijících v zahraničí do ekonomického a společenského rozvoje ostrova.
Současně však zdůraznil, že rozhovory se Spojenými státy musí probíhat „na základě rovnosti, respektu k politickým systémům obou zemí, suverenity a práva na sebeurčení“.
Trump nicméně po svržení Madura a po americko-izraelských útocích proti Íránu naznačil, že pokud Kuba nebude spolupracovat, mohla by být další na řadě. Tlak na Havanu ještě zvýšil tím, že zastavil veškeré dodávky venezuelské ropy na ostrov a pohrozil uvalením cel na jakoukoli zemi, která by Kubě ropu prodávala.
Ostrov čelí energetickému kolapsu
Podle kubánských představitelů země kvůli tomu už tři měsíce nedostala žádnou dodávku ropy. Vláda proto zavedla přísné energetické příděly, což vede k častým výpadkům elektřiny a ochromuje už tak strádající ekonomiku. V pondělí se v zemi zhroutila celá elektrická síť a deset milionů obyvatel zůstalo bez proudu.
Stanice CNN uvádí, že ceny paliva už vystřelily tak vysoko, že na neoficiálním trhu může benzin stát až devět dolarů (přibližně 190 korun) za litr. Natankování plné nádrže tak může vyjít i na více než 300 dolarů (zhruba 6400 korun), což si většina Kubánců často nevydělá ani za celý rok.
V reakci na energetickou krizi vláda zavedla také mimořádná opatření, jako je zkrácení školní výuky, odložení velkých sportovních a kulturních akcí nebo omezení dopravních služeb.
Řada státních nemocnic omezila zdravotní péči a kvůli nedostatku paliva i nefunkčním popelářským vozům se v ulicích hromadí odpadky.
Trump v neděli novinářům na palubě letounu Air Force One řekl: „S Kubou jednáme, ale nejdřív vyřešíme Írán a pak Kubu.“
Washington sice dlouhodobě kritizuje kubánskou komunistickou vládu i porušování lidských práv na ostrově, zároveň se ale zavázal Kubu nenapadnout. Tento závazek je součástí dohody se Sovětským svazem, která ukončila kubánskou raketovou krizi v roce 1962.
Bílý dům zatím neupřesnil právní základ, na jehož základě by případný zásah USA na Kubě mohl proběhnout.
Sdílet
