"V zajateckých táborech je nyní drženo velké množství bývalých důstojníků polské armády, bývalých pracovníků polské policie a zpravodajských služeb, členů polských nacionalistických kontrarevolučních stran, účastníků povstaleckých organizací apod. Všichni jsou zapřisáhlými nepřáteli sovětské moci, plní nenávisti k sovětskému systému," píše v dopise Stalinovi v březnu 1940 tehdejší ministr vnitra Lavrentij Berija.
"Všichni by měli být souzeni ve zvláštním řízení s trestem smrti zastřelením," doplňuje. Sověti nakonec zastřelili podle různých odhadů v letech 1940 a 1941 mezi 15 a 28 tisíci muži, zejména z řad důstojníků a příslušníků inteligence. Jejich ostatky jsou uloženy v hromadných hrobech, u nichž byly v 90. letech - poté co Sovětský svaz přiznal svou vinu - vybudovány památníky.
Vandalové, rozčilují se Poláci
Dění okolo nich teď ale rozčílilo Poláky, pro než je Katyňský masakr jedna z největších historických tragédií. Rusové totiž demontovali z hrobů polská vojenská vyznamenání. Podle prokuratury jde totiž o porušení zákona s tím, že jde o nezákonně instalované protiruské symboly, které podle něj narušují památku Velké vlastenecké války.
Polský ministr zahraničí Sikorski ve středečním rozhovoru s novináři uvedl, že incident nebyl náhodným aktem vandalismu. "Toto neudělali vandalové. Udělala to správa hřbitova na příkaz místního prokurátora, tedy na příkaz ruského státu," prohlásil. "V Polsku přitom tolerujeme rudé hvězdy na sovětských hrobech. V Rusku jsou polské symboly z polských hrobů odstraňovány. To je nepřijatelné," vymezil se proti pošlapávání polské památky.
Podle hnutí Memorial to není poprvé, co ruské úřady z pamětních míst odstranily polské symboly. "Již dříve byly polské vlajky odstraněny z území památníků Katyň a Mědnoje, které spravuje Muzeum moderních ruských dějin," píše na Facebooku.
Sovětský svaz až do devadesátých let popíral svou účast na masakru a tvrdil, že jde o zločiny nacismu. Nakonec vinu přiznal poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Posléze země předala Polsku některé dokumenty, ovšem teprve v roce 2010 nechal tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv zveřejnit základní informace o masakru na webu. To tehdy zlepšilo polsko-ruské vztahy, v roce 2011 měl pak na oslavy výročí přiletět polský prezident Lech Kaczyński. Jeho letadlo ale před přistáním spadlo, což vztahy opět narušilo.
