


Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala v pondělí ruská média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v Rusku vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.

"Mohu říct, co si myslím o (prezidentovi Vladimirovi) Putinovi - že je to stárnoucí sociopat, který šíří svůj jed po celém světě jako rakovinu. V dnešním Rusku je říkání pravdy extremismus. Ať je to tak: jsme tedy hrdí extremisté," uvedla podle agentury Reuters Tolokonnikovová.
"Za kuklu pod polštářem, za naši písničku na počítači nebo i jen za 'lajk' k našemu příspěvku (na sociálních sítích) může hrozit vězení. Pussy Riot se stalo jménem, které se v Rusku nesmí vyslovit," dodala Tolokonnikovová serveru The Insider.
"Byla to jen otázka času. Dříve či později se to stejně muselo stát. Teroristé nás označili za extremisty," řekl serveru The Moscow Times o soudním rozhodnutí Alexandr Sofejev z Pussy Riot. Všichni členové a členky skupiny žijí podle něj v exilu, a tak žádné zásadní změny nečeká. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru několik členek skupiny uprchlo ze země a později po nich úřady vyhlásily pátrání. Mnoho členek skupiny nyní žije v Tbilisi v Gruzii.
Pussy Riot prosluly protestem v roce 2012, kdy v moskevské katedrále Krista Spasitele zazpívaly píseň nazvanou "Bohorodičko, vyžeň Putina", kterou označily za punkovou modlitbu. Tři členky skupiny byly později odsouzeny za výtržnictví a dvě z nich si odpykaly skoro dva roky ve vězení.
Evropský soud pro lidská práva později nařídil Rusku vyplatit odsouzeným členkám uskupení odškodné za to, že ruské soudy porušily jejich práva.
"Soud se rozhodl vyhovět žádosti generální prokuratury a uznal punkovou skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci," řekl nyní státní agentuře TASS advokát skupiny Leonid Solovjev. Rozhodnutí soudu neprodleně vstoupilo v platnost, dodal. Soud jednal za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, uvedl server Mediazona. Připomněl, že generální prokuratura argumentovala, že skupina uspořádala "řadu akcí ohrožujících bezpečnost státu".
Jako příklad uvedla právě vystoupení členek Pussy Riot v hlavní moskevské katedrále před prezidentskými volbami v roce 2012 a vpád na hřiště při finálovém utkání mistrovství světa ve fotbale v Moskvě v roce 2018. Tehdy členky Pussy Riot v policejních uniformách vběhly na hřiště během finále fotbalového šampionátu a požadovaly osvobození všech politických vězňů. Tři členky skupiny a jednoho jejího člena - Pjotra Verzilova - tehdy potrestali 15 dny vězení.
Letos v září ruský soud vyměřil pětici členek Pussy Riot v nepřítomnosti tresty vězení sahající od osmi po 13 let za mřížemi kvůli "šíření lživých zpráv" o ruské armádě, mimo jiné za klip nabádající k tomu, aby se lidé nedívali na ruskou televizi.
Podle stejného paragrafu o rok dříve ruský soud potrestal jednu z členek skupiny šesti lety vězení. Verzilov byl podle stejného paragrafu v nepřítomnosti odsouzen k osmi letům a čtyřem měsícům, připomněl server.
Ruské soudy v posledních letech za "extremistické" označily i některé neexistující organizace, například "Mezinárodní hnutí LGBT" či "Protiruské separatistické hnutí", podotkly The Moscow Times.



Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Oznámil to ústavní soud. Jeho rozhodnutí uvítala opozice, která soudu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona.



Dánská vláda navrhne zákaz nošení ženských muslimských oděvů burky a nikábu ve školách a univerzitách. Chce tak rozšířit již platný zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, který vychází ze zákona platného od roku 2018.



Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.



Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Své spojence v Evropské unii vyzval, aby na čtvrtečním summitu zajistili Kyjevu podporu, a Moskvě tak ukázali, že je její snažení marné. Prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Rusko na Ukrajině bezpochyby dosáhne svých cílů, i kdyby selhaly mírové rozhovory.



„Je to skvělý chlap, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ prohlásil americký prezident Donald Trump na setkání diplomatů v Bílém domě u příležitosti židovského svátku chanuka. Nejmocnější muž světa mluvil o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi, kterého pověřil vyjednáváním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou.