V jaké situaci je v současnosti ruská ekonomika?
Došlo ke zlomu. Někdy od léta loňského roku přestala růst, v prvním čtvrtletí letošního roku začala klesat. Vojenská výroba sice trochu roste, zatímco civilní výroba od léta loňského roku klesá, ekonomika už ale nemůže růst, dostává se do krize.
Co tedy v tomto případě znamená hospodářská krize? Bude muset Kreml zastavit válku na Ukrajině?
Kreml nyní začne pod různými záminkami stahovat peníze z civilní ekonomiky, tedy od občanů. Životní úroveň obyvatelstva se postupně začne snižovat, zničí se civilní ekonomika a to znamená, že Rusko se dostane do situace, kdy prakticky nebude schopno vyjít z války do míru s minimálními ztrátami.
I ti nejloajálnější ruští ekonomové upozorňovali, že pokud válka neskončí v roce 2025, země vstoupí do období těžké hospodářské krize s nekontrolovatelně vysokou inflací a destrukcí občanského života. A z ní vyjde jen jako zbídačená, zničená země, kde bude probíhat vojenská výroba, ale život uvnitř se bude stále více podobat životu buď na Kubě, nebo v Severní Koreji: ubohý život v obklíčeném táboře.
Jak tedy tohle všechno, co se nyní děje, působí na průměrného Rusa?
V Rusku se úroveň bohatství dramaticky liší. Moskva má úroveň HDP na obyvatele jako Česká republika, jsou ale oblasti, kde je životní úroveň a příjem na hlavu jako v chudých zemích v Africe. Takže když se ptáte, jak se žije průměrnému Rusovi, tak velmi záleží na tom, kde žije.
V Moskvě docela dobře, ale pokud bydlí v regionech, už je to horší. Neroste mu plat, ale ceny v obchodech ano. Začínají se mu krátit finance na nejrůznější opravy bytu a běžné výdaje. Začíná mít docela těžký život, protože neví, jak vyjít s penězi. Co ho čeká dál, je snížení sortimentu potravin v obchodech, zmizení dováženého zboží, respektive možnost si toto zboží koupit.
Minulý týden jsme na Aktuálně.cz popisovali, že ruští vojáci zabití ve válce na Ukrajině jsou nejčastěji z republiky Baškortostán. Proč na frontu chodí tolik mužů z území s nízkou životní úrovní?
Protože jako vojáci si mohou přijít na peníze, které by si normálně nevydělali za celý život. Je to tak obrovská částka, že jsou ochotni riskovat své životy. Na mnoha místech dnes výše kontraktu převyšuje celý výdělek člověka od jeho 35 let až do smrti. I když muž zemře, jeho rodina stejně dostane víc peněz, než by jim "vynesl" jako ekonomicky aktivní za všechna zbývající léta. Nejlepší způsob, jak může rodina vyřešit své finanční problémy, je poslat otce a manžela zemřít do války.
Zaujal mě také průměrný věk, narazil jsem mezi padlými z těchto oblastí na velmi mladé lidi…
Žít v Rusku v těchto republikách je složité a nejlepší, co můžou mladí lidé udělat, je jít do války a dostat peníze od armády. Je to zvláštní obraz života, ale pro Rusko typický. Na mnoha místech člověk nemá žádnou perspektivu, nemůže ničeho dosáhnout, nemá šanci získat větší příjem. A pak přijde nečekaná možnost a on splatí dluhy rodině, koupí třeba bydlení rodičům… Najednou se z něj stane bohatý člověk, ale zaplatí za to mnohdy životem. Přesto vidíme, že na to spousta lidí přistupuje.
Na konci loňského roku se stala taková kuriózní situace, kdy se výrazně zvýšil počet lidí, kteří podepisovali smlouvy. Rusové se zřejmě báli, že skončí válka a že už nebude možné vydělat tak velké peníze, a hrnuli se hromadně k odvodům.
Například ceny korejské automobilky KGM jsou dvakrát vyšší než v České republice. Může si průměrný Rus dovolit koupit takové auto?
Ne. Průměrný Rus je poměrně chudý člověk a rozdělení bohatství v Rusku je nejnerovnější na celém světě. Reálný obraz je takový, že v Rusku je asi pět až deset procent lidí, kteří jsou bohatí. Devadesát procent Rusů jsou lidé, kteří jsou poměrně chudí, rozhodují se jen podle toho, jestli si mohou koupit oblečení, jestli si mohou koupit chytrý telefon. Existují studie, které říkají, že měsíční příjem většiny Rusů je zhruba kolem 300 eur (7500 korun) měsíčně.
Ceny v Rusku jsou navíc u mnoha věcí velmi vysoké. Proto jsou korejská auta, která jste uvedl, luxusním zbožím pro bohaté. Ti ale v Rusku také jsou. Těch zmiňovaných deset procent je totiž asi 14 milionů bohatých lidí, kteří si takové věci mohou dovolit. Někteří z nich velmi zbohatli během války: podle statistiky centrální banky říkají, že za války 22 procent Rusů zvýšilo své příjmy asi o 50 procent. Korejské automobily teď jsou luxusním zbožím, které si bude kupovat elita, která před válkou kupovala Mercedesy a BMW - bohatí úředníci, bohatí podnikatelé, bohatí policisté.
Igor Lipsic
- narodil se v roce 1950 v Moskvě
- vystudoval Ruskou ekonomickou univerzitu G. V. Plechanova
-
pracoval jako výzkumník pro Radu ministrů SSSR nebo ve Státní bance SSSR
- spoluzakládal Vysokou školu ekonomickou v Moskvě (VŠE)
- od roku 2020 žije v Litvě
- ruský stát jej zařadil na seznam zahraničních agentů
- v roce 2024 se vzdal ruského občanství
Už od února 2022 čteme nejrůznější predikce, zda západní sankce fungují, či nefungují, že se kvůli nim Rusko zhroutí zítra, za půl roku, za rok, během několika let… Jaký je váš pohled?
Sankce fungují, ale například v roce 2022 ropné sankce Rusku paradoxně naopak pomohly. Poté se zrodil nápad potrestat Rusko zavedením cenového stropu, ale bylo to provedeno tak špatně, že Rusko nakonec díky cenovému stropu a sankcím na ropě vydělalo spoustu peněz. Sankce byly špatně promyšlené, špatně provedené. Ale některé z nich fungují velmi silně. Vše, co se týká bankovních sankcí a sankcí na dodávky zařízení, docela dost bolí ruskou ekonomiku a vede k její transformaci.
Vidíte v aktuální situaci nějaké paralely se Sovětským svazem, v němž jste jako ekonom rovněž působil?
Ještě jako sovětský ekonom jsem s kolegy opakovaně varoval vedení SSSR, že ekonomika se může zhroutit. Věděli jsme o tom, pravidelně jsme o tom psali dokumenty vládě a komunistické straně s tím, že sovětská ekonomika se musí urychleně reformovat, jinak dojde ke krachu. Mávli nad námi rukou a řekli "tak obrovská a mocná síla jako Sovětský svaz se nemůže zhroutit".
No a v roce 1991 Sovětský svaz najednou beze stopy zmizel. Země byla v bankrotu. Zhroutila se během tří dnů. Současné Rusko směřuje k úplně stejné situaci. Jeho situace je ovšem horší než za Gorbačova. A to jistě povede k velkým problémům.
Může to nějak ovlivnit válku na Ukrajině? Donald Trump před pár dny mluvil o velmi vysokých clech pro země, které nakupují ruskou ropu. Co z toho by mohlo ovlivnit Rusko tak, že by někdo přišel do Kremlu a řekl: "Pane Putine, měli bychom už tu válku ukončit"?
Nikdo nepřijde a Putinovi nic takového neřekne. Nedělejte si naděje. Válka je pro Putina způsob, jak si zachovat moc a vlastní život. Proto se bude snažit bojovat do posledního Rusa, do posledního rublu. Sankce zakazují dodávky jakéhokoli zařízení do Ruska pro výrobu vojenských produktů. Rusové se ale učí, jak to obejít. Vytvářejí dlouhé řetězce přeprodejců, kteří je do Ruska stále dodávají. To ale vede k tomu, že to, co pochází ze zboží pod sankcemi, se velmi prodraží. Takže se ukazuje, že vojenskému průmyslu sankce způsobují ohromný nárůst nákladů.
Když Rusku dojdou peníze, nebude výhodné být loajální prezidentovi. Bylo oznámeno, že Rusko snižuje výdaje na výstavbu silnic o 42 procent. Ruské silnice budou špatně sjízdné, to ale není ten hlavní problém: mnoho rozpočtů a úředníků, které výstavba silnic živí, zůstane bez peněz. A to je velké koryto. Nemyslete si, že ruský úředník žije ze svého platu. Žije z úplatků a výpalného, které dostávají podniky, a dává jim státní zakázky. Když není státní zakázka, protože nejsou peníze, tak lidé nevydělávají a nedávají úředníkovi výpalné. To je ten nejzásadnější problém, který Putin začíná mít právě teď.
