


Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro ukrajinský server LB.ua do detailu popsal strategickou situaci na frontě v roce 2025. Podle jeho slov se Ukrajině podařilo zasadit Rusku drtivé ekonomické rány a narušit klíčové ofenzivní plány u Pokrovsku či v Kurské oblasti. Přesto varuje, že Moskva nemá zájem o mír a masivně navyšuje výrobu útočných dronů.
Ukrajinská armáda v loňském roce výrazně zintenzivnila údery na ruském území. Podle generála Syrského vojáci zasáhli 719 ruských cílů, což nepříteli způsobilo škody přesahující v přepočtu 15 miliard dolarů. „Naší silnou stránkou jsou údery do hloubky území,“ popsal Syrskyj v podcastu LB Live s tím, že terčem se stala vojenská zařízení i energetická infrastruktura.
Zásadní zlom přinesly také pozemní operace. Březnové vpády do Belgorodské oblasti a letní ofenziva v Kurské oblasti dotlačily Rusko k masivním přesunům. „To přinutilo Moskvu stáhnout a přemístit asi 70 tisíc vojáků – jejich nejlepších jednotek –, které se soustředily na sumském směru,“ vysvětlil vrchní velitel.
Jedním z nejúspěšnějších ukrajinských protiúderů byla operace na ose Dobropillja, která podle Syrského překazila ruský plán na hlubší ofenzivu do Dněpropetrovské oblasti. Při této akci Ukrajina osvobodila přes 430 kilometrů čtverečních území a ruské ztráty tu přesáhly 13 tisíc vojáků. Tím se podařilo zhatit plány na obklíčení strategicky důležitých měst Pokrovsk a Myrnohrad.
Syrskyj také zdůraznil, že na konci roku 2025 ukrajinské síly u Pokrovsku opět donutily nepřítele k ústupu, když osvobodily dalších 80 kilometrů čtverečních západně od města.
Přestože Rusko disponuje obrovským mobilizačním potenciálem až 20 milionů lidí, v roce 2025 se mu nedařilo své ofenzivní skupiny výrazně rozšiřovat. Zatímco Moskva mobilizovala 406 tisíc lidí, její ztráty ve stejném období dosáhly 419 tisíc vojáků.
Ukrajina se mezitím soustředila na vnitřní reformu armády. Při aktivních bojích došlo k reorganizaci sborů, do nichž velitelé přesadili přes 36 tisíc vojáků, což mělo zefektivnit velení a kontrolu. Syrskyj v této souvislosti klade důraz na odpovědnost velitelů: „Jedním z klíčových kritérií efektivity jednotky je úroveň ztrát. To odráží péči velitele o podřízené. Velitel, který o podřízené nedbá, je odvolán.“
Podle Syrského se konflikt definitivně změnil ve válku technologií a ekonomik, kde hlavní roli hrají drony. Budoucnost vidí v autonomních systémech. „Bezpilotní letouny s podporou umělé inteligence dokážou vyhledávat, sledovat a autonomně zasahovat cíle, čímž se omezuje lidský faktor,“ uvedl generál.
Varovným signálem je ale podle něj rostoucí ruská produkce bezpilotních letounů. Rusko v současnosti vyrábí přibližně 400 dronů typu Šahíd denně. Podle zpravodajských informací je cílem Moskvy dosáhnout v roce 2026 kapacity až tisíce dronů denně. „Neexistují žádné známky toho, že by se Rusko připravovalo na mír; intenzita bojů se zvyšuje a ofenzivní seskupení rostou,“ uzavřel Syrskyj.