Muzea zaměřená na tzv. "speciální vojenskou operaci" Kremlu se objevují napříč celou zemí - od Moskvy až po vzdálená regionální města, jako je Ulan-Ude nebo Baškortostán. Třeba ve škole č. 34 v Belgorodu bylo otevřeno Muzeum speciálních operací. Mezi první exponáty patří vojenský prapor a osobní věci bývalého studenta školy, který padl ve válce. Slavnostního otevření se zúčastnili místní představitelé a duchovní, kteří prapor požehnali.
Expozice často obsahují portréty padlých vojáků, úlomky střel a výstroj používanou ruskými jednotkami. Například ve venkovské škole v Baškortostánu bylo otevřeno muzeum s přilbami, mapami fronty a dokonce i balíčkem vlhčených ubrousků dodávaných vojákům.
"Jsem přesvědčen, že dnes otevřené Muzeum speciálních operací ve škole bude pro naši mladou generaci skutečným příkladem odvahy, vlastenectví a lásky k vlasti," uvedl při otevření jednoho z muzeí v Belgorodu místní úředník.
Nezávislí pedagogové upozorňují, že se z původně lokálních iniciativ stal širší trend podporovaný státem. "Dříve to byla individuální iniciativa, nyní už vidíme jasně řízenou kampaň," řekl pedagog Dima Zitzer pro The Moscow Times.
Manipulace historických událostí
Některá muzea propojují válku na Ukrajině s druhou světovou válkou, čímž se snaží vykreslit současný konflikt jako pokračování boje proti fašismu. "Putin a jeho okolí používají rétoriku, která válku na Ukrajině vykresluje jako další svatou válku proti fašismu," upozornil historik Vladislav Staf pro The Moscow Times. Tento narativ má vytvořit obraz nepřítele a ospravedlnit válku.
Ve školách vznikají i interaktivní expozice. V Moskvě bylo například otevřeno muzeum "Historie Donbasu", kde se nachází dotykový panel s příběhy doněckých dětí. Součástí expozic bývají také velké portréty prezidenta Vladimira Putina.
Rovněž se pořádají různé tematické akce. Na Krymu bylo například na školním dvoře postaveno vojenské velitelství simulující podmínky na frontové linii. Vedení školy plánuje otevřít i střelnici pro výcvik se střelnými zbraněmi.
Historie propagandy u mládeže
Propaganda zaměřená na děti a mládež má v Rusku dlouhou tradici. Už za dob Sovětského svazu byly školní výuka a volnočasové aktivity využívány k formování loajality vůči režimu. Pionýrské organizace a Komsomol hrály klíčovou roli při výchově mladých lidí k oddanosti komunistické ideologii. Po rozpadu SSSR tato tradice částečně ustoupila, ale v posledních letech se opět vrací, a to zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Programy jako "Vlastenecká výchova mládeže" nebo výuka o "historických misích Ruska" mají za cíl vychovat generaci, která bude nekriticky přijímat oficiální vládní narativy. Školní muzea o válce jsou jen dalším krokem v tomto procesu.
Vliv na mladou generaci
Podle odborníků tato muzea slouží k dlouhodobé indoktrinaci dětí. "Pokud bude válka trvat deset let, neexistuje dospívající, který by se s touto propagandou nesetkal už v raném věku," varuje pedagog Dima Zitzer.
Státem podporované iniciativy neustále expandují. V roce 2024 bylo rozhodnuto o otevření dalších pěti válečných muzeí v Moskvě s celkovým rozpočtem pět milionů rublů (přibližně 1 250 000 korun). Podobné výstavy probíhají i v dalších regionech a zapojují se do nich i veteráni speciálních operací.
Přestože je dnes zřizování těchto muzeí na vzestupu, jejich budoucnost je nejistá. "Jakmile válka skončí, mohou být tyto expozice jednoduše odstraněny s tím, že se zbytečně vracejí k minulosti," dodává historik Vladislav Staf. Vývoj ukáže, zda tyto snahy přetrvají, nebo zda se nakonec stanou jen dalším zapomenutým reliktem současné éry.
