Ruské útoky s příchodem zimy přivádějí Ukrajinu do jedné z nejvážnějších krizí od začátku války. Výpadky elektřiny ochromují města, Kyjev je bez proudu až 16 hodin denně a podle analytiků hrozí až úplný blackout východní části země. Ukrajinské vedení proto zvažuje kompromis vůči Kremlu, aby odvrátilo nejhorší možný scénář.
Rusko s příchodem zimy výrazně zintenzivnilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a podle analytiků tím tlačí energetickou síť země na samotný okraj kolapsu. V důsledku úderů hrozí i úplné vyřazení přenosových soustav, které dopravují elektřinu ze západu Ukrajiny – kde se v současnosti vyrábí její většina – na východ. Jejich případné vyřazení by válkou zmítanou zemi prakticky rozdělilo na dvě části.
Ačkoli jsou energetické cíle během zimních měsíců zasahovány Ruskem prakticky již od začátku invaze, letošní situace představuje podle deníku The Washington Post jednu z dosud nejtěžších zkoušek.
V Kyjevě jsou obyvatelé už nyní až 16 hodin denně bez elektřiny a podniky jsou z velké části odkázány na generátory. Ještě tvrdší dopady pociťují regiony v blízkosti fronty a ruských hranic.
Současně se zhoršuje i schopnost Ukrajiny se proti útokům bránit. Bombardovací kampaň oslabila už tak omezené schopnosti protivzdušné obrany, čímž se energetické infrastruktura stává stále zranitelnější.
Podle náměstka ministra energetiky Mykoly Kolisnyka vypouštělo Rusko na začátku letošního roku zhruba 2000 dronů a raket měsíčně, zatímco v listopadu počet vzrostl téměř na 5000. Zesílené letecké údery navíc zkracují čas, který mají energetické společnosti na opravu poškozených zařízení.
Energetické příměří
Kyjev v této situaci hledá cestu, jak tlak na energetickou síť zmírnit a zabránit nejhoršímu scénáři. Jednou z možností, o které ukrajinské vedení uvažuje, je takzvané energetické příměří. V rámci této dohody by Ukrajina ukončila údery na ruská ropná a plynová zařízení výměnou za zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden řekl, že je na takový kompromis připraven. Moskva však zatím dává najevo, že podobné řešení nepřipadá v úvahu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko usiluje o „mír, nikoli o příměří“.
Jak dlouho by Rusům trvalo přivést východní část Ukrajiny k úplnému blackoutu, nelze podle odborníků jednoznačně odhadnout. Záležet bude na tom, zda se jim podaří zasáhnout klíčové části přenosové soustavy a zda bude mít Ukrajina dostatek prostředků k rychlým opravám.
„Naší klíčovou prioritou je teď sehnat náhradní vybavení v různých částech Evropy a co nejrychleji ho dopravit na Ukrajinu. Nejdůležitější jsou transformátory a plynové kompresory,“ uvedl pro Washington Post Maxim Timčenko, generální ředitel společnosti DTEK, která je největší soukromou energetickou firmou na Ukrajině.
Sdílet
