"Nízké výkupní ceny donutily zemědělské producenty dávat přednost sóji, řepce či slunečnici. Podle příslušného ministerstva Altajského kraje byla loni ziskovost pohanky téměř desetkrát nižší než u olejnatých semen," vysvětlila ruskému webu Izvestija expertka Finanční univerzity při vládě Ruské federace Marina Melčiňuková.
Navíc podle ní klesají marže, zatímco náklady na vybavení, palivo nebo hnojiva znatelně stouply. "To donutilo mnoho zemědělců přehodnotit strukturu svých osevních ploch ve prospěch ziskovějších plodin. Pohanka je v podmínkách ekonomické nejistoty považována za méně atraktivní, protože se jedná o vrtošivou plodinu s nepředvídatelnými výnosy," popsala další expertka Naděžda Kapustinová.
Ruská statistická služba Rosstat uvádí, že se plocha osetá pohankou letos snížila na 746 tisíc hektarů z 1,092 milionu hektarů v roce 2024.
"V roce 2025 hrubá sklizeň pohanky, s přihlédnutím k velkým zásobám, které k 1. srpnu činily 210 tisíc tun, umožní zásobovat trh s potravinami potřebnými surovinami pro zpracování v hojném množství," zdůraznilo v prohlášení ruské ministerstvo zemědělství.
Největší zemi na světě tak hlad nejspíš nehrozí, ale tradiční potravina, jejíž výpadek je pro Rusy jako nedostatek rohlíků pro Čechy, kvůli tomu nejspíš zdraží. "Moje nejoblíbenější jídlo je chléb, mléko a pohanková kaše," přiznal v roce 2014 tehdejší ministr zemědělství Nikolaj Fjodorov. Bývalý viceprezident Anatolij Čubajs pak o sankcích řekl, že by je mohl přežít na pohankové kaši. Pohanka se objevuje i v ruském folkloru.
Podobně letos na jaře země bojovala s nedostatkem brambor, jejichž ceny dosáhly historického maxima a meziročně stouply téměř čtyřnásobně. Obchodníci se nedostatek snažili kompenzovat tím, že brambory dovezou z jiných zemí, například z Gruzie či z Běloruska.
Ve druhé jmenované zemi ovšem měli s bramborami stejný problém. "Potřebujeme vyprodukovat dostatek brambor pro zásobování Běloruska i Ruska," prohlásil na konci května běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Před několika dny také přišla zpráva z ruského Krasnodarského kraje, kde kvůli suchu klesly výnosy o 50 až 80 procent a zemědělcům uhynuly plodiny na 23 tisících hektarech. "Letos se očekává pokles hrubé sklizně obilovin a luštěnin ve srovnání s loňskou úrovní o 22 procent," píše agentura Interfax s tím, že kvůli tomu nebude značná část zemědělských podniků schopna splácet své úvěry. Místní vláda chce zakázat věřitelům podávání návrhů na konkurz.
