Ruská ekonomika se poprvé od začátku totální invaze na Ukrajinu zachovala tak, jak mnozí očekávali – zpomalila, a to poměrně výrazně. Loňský rok se stal zlomovým a jasně ukázal, že starý model růstu už nefunguje, píše o tom Giorgi Revišvili pro Russia Analyzed. Nacházející rok podle něj ukáže, co si úřady zvolí – zda stagnaci, nebo pokus o opětovné zrychlení, což by ale vyžadovalo ukončení války.
Dopad vysoké základní úrokové sazby v Rusku se nyní projevil. Na konci loňského roku ji totiž centrální banka zvýšila na rekordní úroveň od počátku roku 2000, tj. 21 %, a udržovala ji na této úrovni více než sedm měsíců. Úrokové sazby z úvěrů a vkladů se tak odpovídajícím způsobem zvýšily a firmy i domácnosti se tak snažily úvěrům vyhýbat – což znamenalo zpomalení obchodní aktivity, investic i spotřebitelské poptávky.
„Ochlazení ekonomiky“
Ruský vůdce Vladimir Putin a jeho ministři takovou situaci popisují jako „plánované ochlazení ekonomiky“, centrální banka pak používá pojen „snížení přehřátí“ nebo „návrat k vyvážené trajektorii růstu“. Během dvou let rychlého růstu totiž byly vyčerpány všechny dostupné rezervy v ekonomice, výrobě, pracovní síle a do značné míry i finanční zdroje – zpomalení se tak stalo nevyhnutelným.
Ekonomika země se nyní ochladila natolik, že centrální banka poprvé od roku 2022 snížila základní úrokovou sazbu. Podle její guvernérky Elviry Nabiullinové by měl cyklus snižování sazeb pokračovat i v příštím roce – nejedná se ale o automatické snižování, budou následovat pauzy, ale pokud se nestane nic neočekávaného, celkový trend by měl být klesající, upřesnila.
Vysokou základní úrokovou sazbu centrální banka udržuje, aby omezila inflaci. Což se zdá, že se jí daří – do konce roku se růst cen znatelně zpomalil, v listopadu byla inflace mírně nad šesti procenty. Putin inflaci za celý rok předpověděl na 5,7 až 5,8 %, což se podle Revišviliho jeví jako pravděpodobné.
Změny rozpočtu
Zemi se opakovaně nepodařilo dosáhnout předpokládaných příjmů, a proto musel být rozpočet dvakrát revidován. První kolo změn přišlo na konci dubna – klesly ceny ropy, což vedlo k tomu, že příjmy z ní a zemního plynu byly hluboko pod cílem. Tehdy vláda očekávala, že ochlazená ekonomika poroste o více než procento.
I přesto, že příjmy z jiných zdrojů než z ropy a zemního plynu překročily očekávání, zpomalení ale přetrvávalo. Ale v září, kdy začaly práce na rozpočtu na následující rok, bylo jasné, že i ostatní příjmy klesají – rozdíl v příjmech se tak dotkl nejen federálního rozpočtu, ale i rozpočtů regionálních. Pro nadcházející rok tak ministerstvo financí připravilo extrémně konzervativní rozpočet, popisuje Revišvili. Výdaje by měly vzrůst pouze o tři procenta, což je méně než inflace, příjmy by se měly zvýšit a deficit by se měl vrátit na předchozí úroveň – tyto předpoklady ale málokdo považuje za realistické a na jaře se všeobecně očekává další revize.
Občané se navíc nevyhnou zvýšení daní již druhým rokem po sobě. Od roku 2025 byla zvýšena daň z příjmů právnických osob a zavedena progresivní sazba daně z příjmů fyzických osob. Od letošního roku se má zvýšit i DPH, a to z 20 % na 22 %.
„Rok 2025 je přelomovým rokem. Mnoho věcí upadlo. Dva roky panovala euforie, vše rostlo díky rozpočtovým výdajům, ale nyní se růst zastavil,“ uvedla Natalia Zubarevič, profesorka Moskevské státní univerzity. Drtivá většina prognóz, včetně prosincového průzkumu centrální banky, předpokládá, že následující rok bude velmi podobný: pomalý růst, pozvolně snižování úrokových sazeb, které ale i na konci roku 2026 zůstanou vysoké či zpomalení inflace, i když ne na čtyři procenta.
Vstup do roku 2026
Rok 2025 je podle Antona Tabakha, hlavního ekonoma společnosti Expert RA, jako rok „vyplenění ledničky“ a fiskálního zlomu. Prudké zpomalení po rychlém růstu, silný rubl a zhoršující se rozpočtová situace navzdory vyšším daním z příjmů posunuly fiskální otázky na první místo v agendě a pravděpodobně zůstanou ústředním tématem roku 2026.
Rozpočet sám o sobě ukazuje, že ekonomika dosáhla bodu zlomu, řekl Oleg Vjugin, profesor na Vysoké škole ekonomické a bývalý místopředseda centrální banky. Ve stagnující ekonomice nemusí vyšší daně přinést příjmy, které rozpočet očekává. „Bude velmi obtížné tyto daně z ekonomiky získat,“ poznamenal. Ekonomika vstupuje do nového roku s vysokými úrokovými sazbami, vyššími daněmi a bez růstu. „V průběhu roku 2026 nastane moment pravdy. Bude nutné přijmout rozhodnutí, která již nebudou čistě ekonomická, ale sociálně politická, například snížení výdajů.“
Právě otázka snížení výdajů je ale těžko zodpověditelná. Většina rozpočtových výdajů se totiž váže na válku (která leží mimo pravomoc vlády), sociální výdaje (které jsou chráněny a často indexovány podle inflace) a dlouhodobé projekty, které nelze v polovině jen tak opustit.
Úřady odkládají obtížná rozhodnutí v naději, že plánované daňové příjmy budou ještě možné vybrat. Ekonom Jevgenij Nadoršin připomněl starý vtip o „mléku nebo mase“. „Zdá se, že úřady pevně přidělily civilnímu hospodářství roli dojné krávy, která má financovat geopolitické potřeby a cíle.“ Zubarevič použila stejnou metaforu k popisu ruského podnikání.
Otázkou nyní je, jak dlouho ruské podnikání tuto zátěž udrží a kdy začne přechod od mléka k masu, uzavírá Revišvili.
Sdílet
