Rusko v posledních měsících podle odborníků čelí rostoucím ekonomickým problémům, se kterými souvisí nedostatek pracovní síly i inflace způsobená obrovskými výdaji na válku. V letošním roce má Rusko zvýšit obranný rozpočet na 6,3 procenta HDP, což je rekordní úroveň od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Tyto faktory vedly k rekordním úrokovým sazbám a sám ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters nedávno připustil, že je vývojem znepokojen.
To, že situace není nikterak růžová, podle zpravodajského webu The Kyiv Independent potvrzuje i oznámení ruského vicepremiéra Alexandera Novaka z tohoto týdne. Od prosince prý v Rusku opět funguje zvláštní ekonomická komise, která byla původně vytvořena za koronavirové pandemie, aby zažehnala krizi v odvětvích potýkajících se s krizí.
Nezávislý deník The Moscow Times v úterý publikoval lednová data ministerstva financí. List upozornil, že "v době, kdy úřady slibují, že letos normalizují rozpočtovou politiku", došlo minulý měsíc k rekordním výdajům. Šlo o zmiňovaných 4,4 bilionu rublu (1,1 bilionu korun) a deficit představoval 1,7 bilionu rublů (422 miliard korun). Předpoklad deficitu na celý rok byl přitom "jen" 1,2 bilionu rublů (298 miliard korun).
Podle The Moscow Times se tak přihodilo navzdory zvýšeným příjmům ministerstva, které představovaly - díky obchodům se surovinami a podobným aktivitám - 2,7 bilionu rublů (670 miliard korun), o 11,4 procenta více než před rokem. "Výdaje však prudce vzrostly. O 75 procent," okomentoval to ekonom Jegor Susin.
Podle ministerstva financí za tím stojí zejména takzvané zálohové platby za vládní zakázky. Realita však podle ekonomů může být komplikovanější. Stále častěji se v souvislosti s Ruskem mluví o možném nástupu takzvané stagflace, kdy se tempo hospodářského růstu zastaví a inflace stále roste. Ovlivnit vše v dlouhodobějším horizontu nicméně může třeba i středeční telefonát mezi Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
