


Za několik málo dní to budou čtyři roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. A právě nyní se v Evropě rozhořela debata o tom, zda a kdy začít znovu komunikovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Situaci okomentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. První schůzky s ruskou stranou potvrdil například francouzský prezident Emmanuel Macron, jiní lídři jsou zdrženliví.
Od roku 2022 se téměř všechny bilaterální kontakty s Ruskem v důsledku agrese na Ukrajině zastavily. Rutte o problematice promluvil pro list The Moscow Times. Řekl, že mu nepřísluší v otázce obnovení dialogů spojencům radit. Zdůraznil ale, že je otevřený jakékoli iniciativě, která by mohla přispět k rychlejšímu ukončení války.
Průkopníkem v testování diplomatických kanálů s Ruskem se stala Francie. Macron totiž potvrdil, že vyslal do Moskvy svého hlavního zahraničněpolitického poradce na jednání s jeho ruským protějškem Jurijem Ušakovem.
Podle francouzské hlavy státu šlo o diskuse na technické úrovni, které měly prověřit ochotu Kremlu k vyjednávání. Výsledek byl pro Paříž ale jakýmsi vystřízlivěním. Po setkání Macron prohlásil, že od Moskvy získal potvrzení, že „Rusko v tuto chvíli mír nechce“. Kreml naopak schůzku popsal jako cestu k rychlému obnovení dialogu na nejvyšší úrovni.
Možná i proto mnoho evropských lídrů i nadále prosazuje jako trest za agresi diplomatickou izolaci země. Zároveň poukazují na neústupnost ruských vyjednávacích pozic.
Debata o obnovení konverzací probíhá v době, kdy se část evropských špiček obává, že by zájmy Evropy mohly být odsunuty na vedlejší kolej v rámci mírových snah vedených USA. Rutte totiž v této souvislosti ocenil snahu Donalda Trump ukončit válku a označil vedení USA za klíčové pro prolomení nynější patové situace.