Stocker ocenil, že se partnerům nakonec podařilo dosáhnout kompromisu, a v narážce na předchozí neúspěšná jednání své strany se Svobodnými poznamenal, že někteří se vyhýbají zodpovědnosti a odmítají spolupráci. O kompromisu, který Rakousko posune kupředu, mluvil také šéf sociálních demokratů Andreas Babler.
Mezi hlavní priority představeného vládního programu s názvem "Teď udělat to správné. Pro Rakousko" patří zpřísnění migrační politiky, snížení deficitu státního rozpočtu či podpora rodinné politiky. "Kdo u nás chce dlouhodobě žít, musí sdílet naše hodnoty," prohlásil k prvnímu bodu Stocker. Nová vláda chce alespoň přechodně zastavit slučování rodin migrantů a zakázat zahalování hlavy dívkám do dovršení čtrnácti let.
Dále nová koalice, která by podle agentury APA mohla složit přísahu v pondělí, ve více než 200stránkovém programu slibuje větší jistotu nájemníkům či zvýšení podpory chudým rodinám. Počet dětí žijících v chudobě se tak má do roku 2030 snížit na polovinu.
Lidovci budou mít v nové vládě šest postů, včetně kancléře, sociální demokraté stejný počet. NEOS obsadí resorty dva, včetně ministerstva zahraničí, v jehož čele by podle APA měla být šéfka strany Beate Meinlová-Reisingerová. O všech nových ministrech má být jasno do neděle.
Sestavení vlády, které musí ještě potvrdit vedení či členské základny jednotlivých stran, letos trvalo nejdéle od roku 1945 a provázely ho peripetie. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen nejprve navzdory tradici odmítl sestavením vlády pověřit vítězné Svobodné, poté se o sestavení vlády neúspěšně pokusili lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a NEOS. Další pokus pak už připadl Svobodným, ale ani oni se s lidovci nedohodli.
V poslední době jednali lidovci se sociálními demokraty, s nimiž ale v parlamentu mají většinu jediného hlasu. I z tohoto důvodu znovu k vyjednávání přizvali liberály. V sobotu Van der Bellen po schůzce s politiky trojice stran oznámil, že tyto strany jsou připraveny společně složit vládu, a že se "něco teď opravdu pohnulo kupředu".
Zářijové volby FPÖ vyhrála se ziskem 28,8 procenta hlasů, následovaná lidovci s 26,3 procenta a sociálními demokraty s 21,1 procenta. Do parlamentu se dostali ještě NEOS s 9,1 procenta a Zelení s 8,2 procenta.
