"Mezi rodiči a obecně ve společnosti je stále velmi silná stopa vzpomínek na čečenské války a na válku v Afghánistánu, ve které zahynulo mnoho branců. To bylo pro společnost velmi nepříjemné," popisuje Sergej Krivenko, který založil projekt Prizyv k sovesti (Výzva ke svědomí).
Krivenko spolu se svými spolupracovníky z projektu pomáhá těm, kteří se chtějí válce vyhnout. Co tedy má Rus, který už se do války nějakým způsobem zapojil a přeje si z ní odejít, dělat?
"Obrátit se na nás přes telegramový bot nebo na naši horkou linku. My mu řekneme, aby nejprve zkontroloval svůj zdravotní stav," vysvětluje Krivenko s tím, že pokud dotyčný utrpěl zranění, měl by se právě kvůli tomu pokusit odejít z armády.
"Pokud zranění nemá a chce odejít z vlastní vůle, řekneme mu, že existuje možnost jít do vězení. A on třeba řekne: ano, chci jít do vězení," líčí Krivenko. Následně vojákovi poradí, aby podal hlášení o tom, že chce skončit. Jenže to může být na frontě složité.
"Velení ho může zavřít do 'díry', začít mlátit nebo prostě poslat do útoku," vyjmenovává Krivenko možné komplikace.
Proto on i další autoři projektu doporučují nechat takové hlášení až na chvíle, kdy člověk z fronty odjede kupříkladu na krátký odpočinek. Výzva k svědomí pak dotyčnému pomáhá s hledáním právníka.
Z dat projektu vyplývá, že se k jejich telegramovému botu jen do konce loňského roku přihlásilo více než 80 tisíc lidí, z nichž čtvrtině byla poskytnuta individuální právní pomoc. U soudu pak jejich právníci pomohli přibližně stovce lidí, kteří se odmítli dostavit k odvodu do armády. Rozdíl v číslech je podle Krivenka způsobený tím, že spousta zájemců využívá zveřejněná doporučení a pokyny.
Krivenko přitom není jediný, kdo v Rusku pomáhá s dezercí. "Za 3,5 roku od vypuknutí války na Ukrajině se pochopitelně všechno hodně změnilo," napsal reportérovi Aktuálně.cz ruský protiválečný aktivista Grigorij Sverdlin z organizace Idite lesom (Jděte lesem). "Zatímco v létě 2023 jsme dostali 381 žádostí o pomoc s dezercí, letos v létě jich bylo už 1171. To znamená, že počet dezertérů vzrostl více než trojnásobně," vypočítal.
"Objevily se nové množiny lidí, kteří se na nás obracejí s žádostí o pomoc. Například vojáci v základní službě, kteří byli donuceni podepsat smlouvu (s armádou), migranti, kteří byli rovněž donuceni podepsat smlouvu," doplnil Sverdlin. Jeho projekt funguje rovněž s pomocí botu na síti Telegram.
Od vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 vynesly ruské posádkové vojenské soudy nejméně 18 341 rozsudků v případech dezerce a opuštění služby, jak vyplývá z výpočtu analytického centra vedeného Kirillem Parubcem pro ruský nezávislý web The Insider.
Ovšem od února 2023 je složitější podrobnější statistiky získat - přestaly být veřejně přístupné. Analýza je tak založena na datech z více než 100 posádkových soudů, které nadále zveřejňují údaje o rozsudcích jednotlivě. Výpočty však nezahrnují soudy na okupovaných ukrajinských územích, data z nich nejsou veřejně dostupná.
Autoři investigace odhadují, že včetně rozsudků vynesených okupačními soudy by počet odsouzených osob mohl překročit hranici 20 tisíc. Americký Institut pro studium války pak z uniklých ruských dat už před několika měsíci vypočítal, že ruských dezertérů je nejméně 50 tisíc.
To by přibližně odpovídalo odhadu autorů zmíněného textu zveřejněného na webu The Insider. "Odhadujeme, že celkový počet dezertérů dosahuje 60 tisíc lidí, což je takřka desetina z celkového množství sboru ruské armády v bojové zóně," píší.
Americká televize CNN také nedávno zachytila případ, s jakými tresty se setkávají ruští vojáci, kteří už dále nechtějí bojovat proti Ukrajině. V jednom zachyceném hovoru například ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům. Tato praktika se prý nazývá "oběť pro babu jagu".
Oficiální tresty jsou ale nižší. Vojáci sice za dezerci můžou dostat až deset let vězení, většina však odchází s podmíněnými tresty a kvůli nedostatku mužů se vrací zpět na frontu.
