Vladimir Putin ve čtvrtek během své návštěvy Kyrgyzstánu poprvé okomentoval hektická diplomatická jednání z minulého týdne, kdy Spojené státy a Ukrajina vedly intenzivní diskuse o mírovém plánu, který byl údajně v říjnu vypracován americkými a ruskými zástupci. Původní návrh, výrazně nakloněný ruským požadavkům, byl následně revidován během jednání ukrajinských a amerických vyjednavačů v Ženevě. Podle webu BBC však zřejmě neřeší otázku okupovaných území - téma, které společně s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu představuje hlavní překážku jakékoli dohody mezi Moskvou a Kyjevem.
Putin ve čtvrtek uvedl, že nový návrh by se teoreticky mohl stát základem budoucí dohody o ukončení války. Zároveň ale upozornil, že je "absolutně nezbytné" vyjasnit určité konkrétní body, které je třeba přesně formulovat diplomatickým jazykem.
"Pokud se Ukrajinci nestáhnou, dosáhneme toho zbraněmi"
Ruský prezident zdůraznil své maximalistické požadavky a prohlásil, že Rusko složí zbraně pouze v případě, že se ukrajinské jednotky stáhnou z Donbasu, který Moskva z větší části okupuje. "Ukrajinská vojska se musí stáhnout z území, která drží, a pak boje ustanou. Pokud neodejdou, dosáhneme toho ozbrojenými prostředky. To je vše," prohlásil.
Ačkoli Rusko na východě Ukrajiny postupuje, tempo jeho zisků je pomalé a vykoupené vysokými lidskými ztrátami. Podle amerického Institutu pro studium války by při současném tempu trvalo dobytí zbytku Doněcké oblasti téměř dva roky. Ruské síly aktuálně kontrolují více než 19 procent ukrajinského území (včetně Krymu) - přibližně o jedno procento více než před dvěma lety. Ovšem letos postupovaly nejrychleji od roku 2022.
Putin zároveň v Biškeku po summitu s vůdci postsovětských států zopakoval, že považuje současné ukrajinské vedení za nelegitimní, a proto podle něj není právně možné uzavřít s Kyjevem mírovou dohodu. Za klíčové označil, aby případná dohoda získala mezinárodní uznání, a to včetně ruských územních zisků.
Witkoff? Americký vlastenec
Příští týden má do Moskvy zamířit americká delegace včetně zvláštního vyslance Steva Witkoffa. Ten v posledních dnech čelí kritice kvůli svému údajnému proruskému postoji poté, co agentura Bloomerg zveřejnila přepis jeho hovoru s ruským vyjednavačem Jurijem Ušakovem, ve kterém Witkoff radil, jak s tehdejším prezidentem Trumpem hovořit o mírovém plánu.
Putin nařčení Witkoffa z náklonnosti k Moskvě označil za nesmyslné. "Bylo by zvláštní, kdyby na nás spustil nadávky, byl hrubý a pak sem přijel budovat vztahy," řekl Putin a vykreslil Witkoffa jako vlastence hájícího americké zájmy.
Ruský prezident rovněž odmítl varování evropských lídrů, že by se Moskva mohla v následujících letech pokusit zaútočit na evropský kontinent. Takové úvahy označil za "skutečně směšné".
Ve středu obvinila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová Rusko z toho, že se stále drží poválečného myšlení a pohlíží na evropský kontinent jako na sféru vlivu, v níž lze "rozparcelovávat" suverénní státy.
