Největší radikálové zuří a zároveň jsou zklamaní z nedostatečné odvety za odvážnou ukrajinskou akci. Podle britského deníku The Telegraph se jejich požadavek vyhlásit válku může západním pozorovatelům zdát nepochopitelný vzhledem k tomu, že ruská agrese na Ukrajině je nejkrvavějším evropským konfliktem od druhé světové války.
Jenže Putin invazi označuje jako speciální vojenskou operaci, ve které bojují jeho vojáci za peníze. Navíc jde převážně o lidi ze vzdálených regionů či příslušníky etnických menšin. Rusové z velkých měst v evropské části země válku pociťují jen okrajově.
Mezi nacionalistickou elitou Ruska sílí přesvědčení, že by Putin měl formálně vyhlásit válku, naverbovat další milion mužů a každodenními údery řízenými střelami zlikvidovat kyjevskou vládu Volodymyra Zelenského. The Telegraph hovořil pod podmínkou anonymity s lidmi z Kremlu, zda operace Pavučina může vést k další eskalaci.
"Nevyvolalo to politickou diskusi ani změnu formátu vojenských operací. V ruském mocenském systému, kde je zásadní setrvačnost a zachování stávající rovnováhy, to o mnohém vypovídá," naznačil bývalý vysoký kremelský úředník, který kdysi řídil operace proti Ukrajině.
Jiný zdroj z analytického centra ruského ministerstva obrany byl nekompromisní: "Mohl by prezident vyhlásit válku Kyjevu? V tuto chvíli je to nepravděpodobné. Ač to může znít cynicky, vedení je se současnou situací spokojené." Přestože krveprolití pokračuje, Kreml se snaží většinu Rusů před jeho dopady chránit.
Dokazuje to i názor Moskvana Arťoma. Výzkumník v oblasti kybernetické bezpečnosti, který si nepřál uvést své pravé jméno, řekl deníku The Telegraph, že většina mladých lidí důvěřuje Putinovým rozhodnutím, protože země je "hrdá" a její životní úroveň je navzdory sankcím stále vysoká.
Nacionalistický podcast 'Rusové s postojem' ale Kreml tvrdě kritizuje: "Liberální putinismus má své výhody - je pohodlný, moderní a téměř odolný vůči sankcím. Skutečná zkušenost 21. století. Ale nevýhody jsou jasné - válka v rukavičkách, shovívavost k lídrům nepřítele a zakrývání neúspěchů."
Jestřábi nyní volají po mobilizaci, která by mohla do armády přivést až dva miliony vojáků. "Mobilizace by podkopala ekonomickou stabilitu," řekl k tomu jeden ze současných ruských vládních zaměstnanců. Podle něj jsou lidé blízcí Putinovi schopni ruského prezidenta přesvědčit, že masová mobilizace by byla krokem ke zhroucení válečného úsilí. "Máme střely Kalibr, máme dobrovolníky. Jejich zdroje ještě nejsou vyčerpány," tvrdí úředník.
A je tu i otázka strachu. "Jakmile to nazvete válkou, každý rodič, jehož dítě slouží nebo brzy bude sloužit, se začne bát, že ho pošlou na frontu," řekl britský historik a expert Rusko Mark Galeotti. Kreml si až příliš dobře uvědomuje, jak křehká by mohla být jeho kontrola nad Rusy, kdyby si válku přivedl domů, dodává The Telegraph.
Nová vlna mobilizace by znamenala nejen ekonomickou zátěž, ale také veřejné přiznání, že Kreml ve své tříleté agresi proti sousedovi neuspěl. "To je příliš nákladné přiznání v situaci, kdy vše závisí na iluzi kontroly," poznamenal bývalý vysoký kremelský úředník. I když tato iluze nemusí trvat věčně, experti se domnívají, že Putinova armáda bude schopna bojovat současným tempem možná i roky.
Drony versus pneumatiky. Detailní záběry z Pavučiny obnažily bezradnost Rusů. (Celý článek s videem zde)
