"Nebylo to Rusko, kdo přerušil jednání v roce 2022. Byl to Kyjev. Nicméně navrhujeme, aby Kyjev obnovil přímá jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek," citovala Putina agentura Reuters. "Nabízíme kyjevským úřadům obnovení jednání již ve čtvrtek, a to v Istanbulu," dodal s tím, že rozhodnutí je nyní na Ukrajině.
Na návrh, který Putin učinil v přibližně 20minutovém projevu v neděli krátce po půlnoci.
Donald Trump v reakci na Putinova slova napsal na své sociální síti Truth Social, že na ukončení války na Ukrajině chce spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.
Zelenskyj se v sobotu v Kyjevě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem shodli na nabídce příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května a trvat přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Kreml v první reakci obvinil Evropany z konfrontačních prohlášení a prohlásil, že se Rusko nenechá sankcemi zastrašit.
Putin také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je "odstranit základní příčiny konfliktu" a dosáhnout "dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu", nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení.
"Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní," řekl Putin. Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu.
Putin také uvedl, že ještě dnes bude hovořit s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o zprostředkování rozhovorů, které by podle něj mohly vést k příměří.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn v plném rozsahu vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.
Loni v červnu Putin uvedl, že Ukrajina musí oficiálně upustit od svých snah o vstup do Severoatlantické aliance a stáhnout své vojáky ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo a které ve všech případech kontroluje pouze zčásti.
