Přesně před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první volby. Někdejší příslušník tajné služby KGB a vystudovaný právník z Petrohradu o sobě mluví jako o „dítěti ulice“. Za svého nástupce si jej na konci 90. let vybral Boris Jelcin. Původně mu ústava dovolovala stát v čele země jen osm let, Putin ji změnil. A tak i po čtvrtstoletí stále vítá zahraniční státníky, byť se jejich počet výrazně omezil.
Poslal na ni psa, Merkelová přesto s Putinem vycházela
Vztah Vladimira Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou (2005-2021) byl pragmatický. Coby někdejší občanka komunistické NDR uměla rusky a měla jasný vhled do ruské mentality i Putinova způsobu jednání. Oba státníci sice nikdy nevytvořili přátelství, jaké pojilo Putina s jejím předchůdcem Schröderem, přesto udržovali otevřený komunikační kanál a řešili řadu krizových situací, například konflikt na Ukrajině.
Jedním z nejznámějších momentů jejich vztahu je příhoda z roku 2007. Během setkání v Soči nechal Putin, byť si údajně byl dobře vědom kancléřština strachu ze psů, vpustit do místnosti svého velkého černého labradora jménem Konni. Merkelová, jež už od dětství má ze psů panickou obavu, na vzniklou situaci reagovala rezervovaně, byť viditelně napjatě. Později médiím potvrdila, že šlo ze strany Putina o jasnou mocenskou provokaci, která měla narušit její sebevědomí a psychickou rovnováhu.
I přes tuto epizodu patřila Merkelová k politikům, kteří s Putinem jednali nejčastěji a dokázali s ním vést tvrdá, ale konstruktivní jednání. Putin jí projevoval respekt právě pro její analytické schopnosti, pevnost postoje a znalost Ruska, zatímco Merkelová vždy hájila jasné postoje ohledně lidských práv a evropské bezpečnosti. Přestože jejich vztahy po ruské anexi Krymu v roce 2014 dramaticky ochladly, až do jejího odchodu z politiky spolu pravidelně komunikovali.