Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší Osvětimi.
Ve stanu vztyčeném před ceremoniálem nad osvětimskou branou se s pamětníky a jejich blízkými či potomky obětí sešli například britský král Karel III., francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz či český prezident Petr Pavel.
"Těch, kteří se dožili svobody, bylo málo. A nyní jich zůstává hrstka," pronesl na úvod ceremoniálu osmadevadesátiletý Marian Turski. Polský historik, který je jedním z dosud žijících osvětimských vězňů, přítomným státníkům řekl, aby se evropské země nezabývaly jen problémy dneška, ale i tím, co bude za několik roků či desítek let. "Neseme břímě odpovědnosti k milionům obětí, které nám nikdy neřeknou, co cítily," řekl Turski.
V koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim mezi lety 1940 až 1945 podle historiků zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů, ale také Romů, sovětských válečných zajatců a dalších. K vězňům osvětimského tábora patřilo i 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
Přítomní státníci mají dnes podle plánu organizátorů pouze naslouchat pamětníkům a nejsou v plánu žádné jejich projevy. Někteří z nich se však k odkazu Osvětimi a holokaustu vyjádřili již dříve během dne. Polský prezident Andrzej Duda označil Poláky, na jejichž okupovaném území němečtí nacisté tábor vybudovali, za "strážce paměti". Britský král prohlásil, že připomínat si hrůzy minulosti je "zásadním úkolem", který pomáhá "utvářet budoucnost".
