Demokracie podle Pavla momentálně prohrávají střet s autokraciemi. "Pokud souhlasíme s tvrzením, že demokracie ve své liberální formě je ten nejlepší systém, který lidstvo vynalezlo, nemáme jinou možnost než za ni bojovat všemi možnými prostředky. A tím myslím i její vojenské schopnosti, které by podpořily naše politické argumenty. Evropa možná je silná po ekonomické a politické stránce, ale bez silné armády nebude vnímána jako relevantní hráč na globálním poli," řekl prezident Pavel ve své úvodní řeči.
Po druhé světové válce se podle české hlavy státu vytvořila určitá závislost na Spojených státech, což dovolilo evropským zemím rozvíjet své socioekonomické poměry místo vojenských kapacit. Takový přístup je ale ve světle světových konfliktů neudržitelný.
Zdůraznil, že bez jednotného postupu Evropa postupně ztratí svůj význam ve "hře velkých borců". "Pokud budeme jednat jako parta malých chlapečků, neuspějeme. Pokud máme přežít v této velmi tvrdé světové konkurenci, musíme být velmi flexibilní v přehodnocování Evropy jako jednotné entity," řekl na panelové diskusi po boku slovinské prezidentky Nataši Pircové Musarové, estonského prezidenta Alara Karise a hlavy Černé Hory Jakova Milatoviče.
Na druhou stranu uvedl, že místo vytvoření jednotné evropské armády je příhodnější posílit pilíře Severoatlantické aliance a její již existující struktury. To ovšem znamená i spolupráci se Spojenými státy, které stále patří k tradičním spojencům Evropy, třebaže s nástupem Donalda Trumpa přišla také nevyrovnanost diplomatických vztahů.
"Očekával bych, že se posadíme k jednacímu stolu a vyřešíme či napravíme nerovnováhu, ne že bude svým spojencům vyhrožovat celními sazbami. Musíme pracovat na svém sebevědomí, teprve pak budeme ve světě hrát nějakou roli a přesvědčíme ostatní, že toto je správná cesta, nikoliv autokracie a zákon mocnějšího," dodal Pavel ve slovinském Bledu.
I proto podle něj musí Evropa posílit svůj obranný průmysl tak, aby byla schopná nahradit USA v případě, že se Washington rozhodne angažovat jinde. Navíc samostatná Evropa by byla v zájmu Bílého domu.
"Tím také pomůžeme Spojeným státům jednat nezávisle tam, kde potřebují, například v Tichomoří," vysvětlil Pavel.
Došlo i na jednání s Kallasovou
Český prezident se na okraj Bledského strategického fóra setkal také se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Za zavřenými dveřmi spolu mluvili nejen o ruské agresi vůči Ukrajině, ale také o evropské pozici vůči Izraeli a jeho vojenských krocích v Pásmu Gazy. A našli shodu.
"Konstatovali, že další prodlužování bojů vede k prohlubování protiizraelských nálad v Evropě i ve světě," sdělil redakci Aktuálně.cz prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga k výsledkům jednání Pavla s Kallasovou v Bledu.
Politici hovořili rovněž o potřebě zvýšit tlak na Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, a současně usilovat o umožnění dodávek humanitární pomoci v maximální míře tak, aby se dostala ke všem, kdo ji potřebují. Kallasová nicméně po summitu ministrů zahraničí EU v Kodani minulý týden uvedla, že členské státy se neshodují na tom, jak přimět izraelskou vládu, aby změnila své jednání.
Co se týče rusko-ukrajinské války, státníci si potvrdili dosavadní pozici, že je potřeba využívat ekonomických nástrojů, aby Rusko bylo dotlačeno k opravdovým mírovým jednáním. Zdůraznili také nutnost úzké koordinace tohoto tlaku se Spojenými státy.
