Zkušenosti z bojiště se ukazují jako klíčový faktor. Co dokáže voják rozpoznat během několika minut, uniká často civilním inženýrům. Německý veterán Matt Kuppers například zjistil, že protidronová zbraň vyvinutá rakouským start-upem ztrácí přesnost po zahřátí hlavně.
Detail, který civilní zakladatelé přehlédli, ale vojákovi se zkušeností z nasazení připadal zcela zřejmý. Jeho firma Defence Invest nyní spolupracuje s rakouskou armádou na dalším testování a zdokonalení systému.
Podobně Marc Wietfeld, bývalý důstojník německé armády, založil společnost ARX Robotics. Jeho bezpilotní pozemní vozidla už operují na Ukrajině. "Nemůžete vyřešit problém, který neznáte," vysvětluje pro agenturu Reuters.
Rychlejší inovace kvůli válce
Válka zároveň dramaticky zkrátila inovační cykly. Zatímco dříve trval vývoj vojenské technologie roky, nyní se na Ukrajině testují a upravují systémy během několika týdnů. Jednotky hlásí problémy z bojišť v Bachmutu nebo Charkově - a firmy během krátké doby reagují promptně provedenými opravami. Start-upy zaměřené pouze na civilní sektor nedokážou konkurovat tempu, které diktuje fronta.
Veteránské firmy se navíc dokážou lépe přizpůsobit potřebám armády, protože jejich zakladatelé vědí, jak probíhá zadávání veřejných zakázek, znají standardy NATO a rozumějí požadavkům ministerstev obrany. To jim usnadňuje cestu k certifikacím a následným kontraktům.
Boom investic do obranných start-upů
Kombinace bojově prověřených nápadů a rychlé adaptace přitahuje i investory. Podle údajů NATO Innovation Fund a společnosti Dealroom dosáhly investice rizikového kapitálu do evropských obranných start-upů v roce 2024 hodnoty 5,2 miliardy dolarů - což je více než pětinásobný nárůst oproti období před vypuknutím války na Ukrajině. McKinsey odhaduje, že mezi roky 2021 a 2024 se investice zvýšily o více než 500 procent oproti období 2018-2020.
Příkladem úspěchu je Quantum Systems, firma založená bývalým pilotem Florianem Seibelem, která vyrábí průzkumné drony a jejíž hodnota se dnes odhaduje na miliardu dolarů. Seibel mezitím stihl založit další společnost Stark, rovněž zaměřenou na drony. Do popředí se dostávají i menší projekty - britský Arondite vyvíjí software pro plánování bojových operací, zatímco norský BlinkTroll vyrábí vybavení pro vojenský výcvik.
Nová role veteránů v evropském obranném průmyslu
Australský bojový inženýr Francisco Serra-Martins, spoluzakladatel kyjevské společnosti Terminal Autonomy, popsal, jak veteráni dokážou odlišit skutečná řešení od marketingového humbuku. Jeho firma se od kamikaze dronů rozšířila až k vývoji řízených střel a dnes spolupracuje s německým start-upem Helsing na integraci umělé inteligence.
Podle prezidenta Evropské organizace vojenských sdružení Emmanuela Jacoba se vojáci zapojují do start-upů nejrychlejším tempem za poslední čtyři dekády. Někteří veteráni zakládají vlastní firmy, jiní působí jako poradci nebo investoři. Technologie, zejména v oblasti dronů a umělé inteligence, snížila bariéry vstupu na trh a umožnila lidem s vojenskými zkušenostmi stát se podnikateli, nikoliv jen zaměstnanci zavedených obranných gigantů.
Boom obranných start-upů stojí na třech pilířích: nové miliardové trhy otevřené válkou na Ukrajině, rekordní objem investic a rychlý rozvoj umělé inteligence. Tyto faktory dohromady vytvářejí prostředí, v němž se veteráni stávají hybnou silou inovací.
Jak poznamenal pro Reuters bývalý finský voják Jan-Erik Saarinen, dnes zakladatel investiční společnosti Double Tap Investments: "Pokud dodáváte technologie na Ukrajinu, potřebujete ve firmě skutečné bojové vojáky." Jeho slova vystihují trend, kdy obranné start-upy vedené veterány nejsou jen komerčním projektem, ale i otázkou důvěry a bezpečnosti.
Problémy v Rusku
Zatímco v Evropě a na Ukrajině se veteráni čím dál častěji stávají úspěšnými podnikateli, v Rusku čelí vojáci vrátivší se z fronty spíše sociálním problémům než podnikatelským příležitostem.
Podle nezávislých médií i lidskoprávních organizací se mnoho bývalých bojovníků potýká s posttraumatickými poruchami, různými formami závislostí a s nedostatečnou státní podporou. Některé regiony hlásí nárůst násilné kriminality páchané právě veterány, kteří se nedokázali začlenit zpět do běžného života. Ruská vláda sice slibovala rozsáhlé kompenzace a programy rekvalifikace, v praxi však často zůstává pomoc nedostatečná a nesystematická.
