„Vítej mezi živými,“ říká šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov veliteli Ruského dobrovolnického sboru Denisi Kapustinovi, známému jako Bílý Rex. Tento předák Rusů, kteří bojují na straně Ukrajiny, měl přitom padnout na záporožské frontě 27. prosince. Ukázalo se ale, že šlo o krycí operaci ukrajinských tajných služeb.
Jeho smrt proběhla snad všemi světovými médii. Na Ukrajině ho nekrology vynášely do nebe. V Moskvě se naopak slavilo. Zrada se v Kremlu neodpouští.
Ruské tajné služby vypracovaly plán, v jehož rámci zaplatili půl milionu dolarů za likvidaci Denise Kapustina. Jenže přitom pěkně naletěli, Kapustin je naživu a peníze skončily tam, kde chtěli nejméně: u Ukrajinců.
„Naše strana získala finanční prostředky přidělené ruskými zpravodajskými službami na provedení tohoto zločinu,“ říká ve videu šéfovi vojenské rozvědky Kyrylu Budanovovi velitel speciální jednotky Timur, pod kterou patří i Ruský dobrovolnický sbor (RDK).
„V současné době se velitel RDK nachází na ukrajinském území a připravuje se na plnění přidělených úkolů,“ pokračuje plukovník „Timur“. Budanov následně přivítal Kapustina zpět mezi živými. „Nejprve bych vám, pane Denisi, rád poblahopřál k návratu do života. To je vždy potěšující. Jsem rád, že peníze určené na vaši vraždu byly použity na podporu našeho boje,“ uzavřel.
Kapustin uvedl, že jeho dočasná nepřítomnost neměla vliv na činnost jednotky. „Moje dočasná nepřítomnost neměla vliv na kvalitu ani úspěšnost bojových misí. Jsem připraven přesunout se do oblasti operací a pokračovat ve velení,“ řekl.
Rusové naletěli poněkolikáté
Není to přitom první podobný případ. V květnu 2018 předstíral svou smrt Arkadij Babčenko, prominentní ruský opoziční novinář. Šlo ale o operaci ukrajinské tajné služby SBU. Babčenko byl následně živý představen během tiskové konference v Kyjevě po koordinované operaci zaměřené na shromáždění důkazů o jeho Kremlem připravované vraždě.
Kapustin je ale o poznání kontroverznější osoba než Babčenko. Nejenže byl v Rusku odsouzen v nepřítomnosti na doživotí, ale měl zákaz pobytu i v Evropské unii. Před válkou byl totiž aktivní v krajně pravicových kruzích po celé Evropě jako organizátor zápasů v bojovém umění MMA, ovšem pouze pro bělochy.
Osobní vzpomínka šéfredaktora Matyáše Zrna
Strávili jsme spolu týden na začátku války v Kyjevě v improvizovaných kasárnách s praporem Teritoriální obrany, který byl navázaný na AZOV. Jeho členové se vesměs znali z tréninků bojových umění, hodně žili fotbalem a s větší či menší mírou nadšení vyznávali krajně pravicové názory. U některých mi to přišlo spíše jako snaha patřit do nějaké party a jejich etnický nacionalismus měl svoje limity, neměli třeba žádný problém mít mezi sebou kluky původem z Uzbekistánu nebo Tádžikistánu, protože se znali z fotbalu nebo z posilovny.
Denis byl v tomhle ohledu výjimkou. Už jeho přezdívka White Rex mluvila za sebe. Byl bojovníkem MMA a v Rusku proslul tím, že začal v roce 2011 organizovat turnaje „only for white“ (jen pro bílé). Zlé jazyky tvrdí, že to bylo proto, aby se zbavil konkurence tradičně úspěšných zápasníků ze severního Kavkazu a střední Asie. Každopádně se trefil do vkusu řady mladých mužů a z těchto zápasů pod svojí značkou vybudoval dobře prosperující formu.
„Síla, jednota, bratrství, přátelství,“ to nabízel Denis tisícům svých následovníků. Turnaje pořádal po celé Evropě, výnosy z prodeje jeho oblečení se značkou White Rex rostly a úměrně tomu i jeho složky u protiextremistického oddělení policie řady evropských států.
Když byl vyhoštěn z schengenského prostoru, zakotvil po roce 2017 na Ukrajině, kde našel přirozené spojence mezi lidmi navázanými na AZOV, kde subkultura bojových umění spojená s nordickou symbolikou hraje velkou roli.
Proč takový člověk bojuje proti Putinovi? Protože Putin není etnicky ruský nacionalista. Putin chápe Rusko jako multietnické impérium. Dává si na tom hodně záležet, v propagandistických videích vždy vystupují všechny národnosti a modlí se tam všichni - od židů přes muslimy po buddhisty. Projevy ruského etnického nacionalismu potlačuje takovým způsobem, který by mu záviděl i kdejaký liberální aktivista (v Rusku je trestný čin třeba hanobení koránu).
Pro Kapustina a spol. je zkrátka Putin někdo, kdo může za miliony přistěhovalců ze střední Asie a za statisíce muslimů v ulicích Moskvy a Petrohradu. Na rozdíl od svých ukrajinských nacionalistických kamarádů by se nikdy nekamarádil s Uzbekem, Kavkazanem nebo Afroameričanem.
V Kyjevě Denis využíval toho, že mluvil velmi dobře anglicky a německy, organizoval západní dobrovolníky a tlumočil při výcviku. Bylo vidět, že má autoritu, ale nenapadlo by mě, že o něm uslyším přesně za rok, v březnu 2023, kdy se při nájezdu do ruské Brjanské oblasti objevil jako velitel nové jednotky – Ruského dobrovolnického sboru RDK. Jednotka byla složena z protiputinovských Rusů podobného ražení jako on a bojovala v rámci vojenské rozvědky. Nebylo jich mnoho, maximálně několik desítek a jejich hodnota byla více propagandistická než bojová.
Postupně jsem se ale od svých přátel ve vojenské rozvědce dozvídal, že Denis osobně bojoval v první linii a projevil slušné velitelské schopnosti. Jeho jednotka postupně rostla a účastnila se nejen nájezdů do Ruska, ale i bojů na dalších úsecích fronty.
Denis ale nezapomněl na propagandu – pravidelně se účastnil rozhovorů se zajatými ruskými vojáky, které s velkým úspěchem na svém YouTube kanálu vysílal ukrajinský novinář „Apoštol“ Dmitro Karpenko. Při jednom z posledních vyzpovídali Karpenko a Kapustin i zajatého Čecha v ruské uniformě Jakuba Jurčagu, který se se svou ruskou manželkou odstěhoval do Ruska a nakonec vstoupil do řad Ruského dobrovolnického sboru, prošel výcvikem a nyní po svém zajetí pravděpodobně již bojuje proti ruské armádě.
Sdílet
