Bez většího zájmu prošla v pátek ruskými médií zpráva, že Lva Šlosberga toho dne zavřeli do vazby. Soudkyně Pskovského městského soudu, která o žádosti vyšetřovatele rozhodla v utajeném režimu, po šesti hodinách zvolila "preventivním opatření" poté, co mělo politikovi a novinářovi za pár dní skončit šestiměsíční domácí vězení.
Ve vazbě teď zůstane minimálně do 2. února, hrozí mu až 10 let vězení. Člen liberální - a hlavně neparlamentní - strany Jabloko se proti rozhodnutí plánuje odvolat. Úřady ho stíhají za to, že měl v únoru 2022 v telegramovém kanálu sdílet příspěvek s údajně nepravdivými informacemi o ruské armádě.
"Rozhodnutí se nezakládá na zákoně, právu ani zdravém rozumu. Je to čirý výsměch. Bude se proti němu odvolávat," řekl Šlosbergův obhájce Vitalij Isakov televizi RBC.
Není to Šlosbergovo první obvinění, ve zmíněném domácím vězení byl kvůli údajné diskreditaci armády, a v listopadu ho soud v Pskově odsoudil k 420 hodinám veřejně prospěšných prací za neplnění povinností "zahraničního agenta". Pokud totiž ruské úřady člověka za agenta prohlásí, musí o tom přidávat zmínku v každém svém veřejném prohlášení či příspěvku na sociálních sítích.
Diskreditace armády se měl dopustit tím, že v debatě vyzval k rychlému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Tím, že záznam pak sdílel na sociální síti Odnoklassniki (Spolužáci), si vysloužil druhé trestní stíhání.
Sám Šlosberg dříve zdůraznil, že se ve svých veřejných prohlášeních snaží být opatrný, aby jej režim nemohl potrestat pomocí stejných zákonů, které běžně používá proti odpůrcům války na Ukrajině. Tu Kreml oficiálně nazývá speciální vojenskou operací.
"Poslední liberál"
Šlosberg veškerá obvinění odmítá, stejně jako jeho strana Jabloko. "Jsme přesvědčeni, že trestní stíhání Lva Šlosberga souvisí výhradně s jeho dlouholetou veřejnou a politickou činností, jeho důslednou obhajobou práv občanů a principů právního státu," uvedl Nikolaj Rybakov, předseda strany Jabloko.
Šlosberg byl dosud jedním z mála ruských politiků, kteří zůstávali v zemi a veřejně se staví proti válce. Jeho předchůdce a výrazný aktivista Alexej Navalnyj zemřel za záhadných okolností už na začátku loňského roku ve vězení za polárním kruhem, Borise Němcova zastřelili už před více než dekádou nedaleko od Kremlu. Vladimira Kara-Murzu neznámou látkou otrávili, pak jeho i Ilju Jašina odsoudili a v rámci výměny vězňů poslali na Západ.
