Popravy jsou běžné ve 23 zemích, 10. říjen to má změnit

Petr Jemelka Petr Jemelka
10. 10. 2011 17:38
Smutní prvenství drží Čína. Za loňský rok popravila přes tisíc lidí

Praha - Světová koalice proti trestu smrti vyhlásila pondělí 10. října dnem boje proti popravám.

Nejvyšší trest je stále součástí právního řádu osmapadesáti zemí, loni se popravovalo ve třiadvaceti z nich.

Aktivisté bojující za lidská práva proto mobilizují veřejnost k většímu tlaku na vlády zemí, kde se stále popravuje. Na konci minulého roku pobývalo v celách smrti ve světě osmnáct tisíc lidí.

Popravovaní jsou podle aktivistů mnohdy odsouzeni neprávem - ve vykonstruovaných procesech. To platí zejména pro nedemokratické země.

Tradičně nejvíc lidí ale popravila Čína, která se snaží působit dojmem civilizované země. V roce 2010 však tamní soudci poslali na smrt na tisíc lidí, to je téměř o polovinu více, než ve všech ostatních zemích dohromady.

Ve zbytku světa bylo podle dostupných informací loni popraveno 527 lidí, což je o 187 méně než v roce 2009.

Na mušce je Bělorusko

Deset zemí, kde se v roce 2010 nejvíce popravovalo

Čínanejméně 1000 Írán252 Severní Korea60 Jemen53 USA46 Saúdská Arábie27 Libye18 Sýrie17 Bangladéš9 Somálsko8

Zdroj: Amnesty International

Jedinou evropskou zemí, kde se stále popravuje, zůstává Bělorusko. Loni tam byli usmrceni dva vězni a podle Amnesty International bylo zřejmě v obou případech porušeno procesní právo.

Ze zemí skupiny dvaceti nejvyspělejších zemí G20 vykonávaly popravy čtyři země: Čína, USA, Japonsko a Saudská Arábie. Pozornost Amnesty International se ale v rámci devátého ročníků dne proti trestu smrti zaměřila právě na Bělorusko, kde se prý vězňům nedostává spravedlivých soudů.

"V Bělorusku nejde jen o samotný moment popravy. Celková krutost trestu spočívá také v tom, že se příbuzní o úmrtí svých blízkých dozvídají až týdny nebo dokonce měsíce po samotné popravě. Nemají možnost pohřbít tělo a nedostanou ani informaci, kde je jejich blízký pohřbený," uvedla Roseann Rife z Amnesty International. Termín popravy navíc neznají ani samotní vězni.

Případ Troye Davise

Silnou kritiku si nicméně vysloužily i Spojené státy, kde byl v září za vraždu policisty po několika odkladech popraven smrtící injekcí Troy Davis. Vraždit měl v roce 1989, vinným byl shledán o dva roky později.

Do poslední chvíle ale tvrdil, že je nevinný a na tom, že se jeho vinu nepodařilo dostatečně prokázat, trvalo i mnoho aktivistů a neziskových organizací. Sedm z devíti klíčových svědků totiž svou výpověď odvolalo. Někteří dokonce uvedli, že je policie k výpovědi proti Davisovi nutila policie.

Případ vyvolal velkou mezinárodní pozornost. Za omilostnění odsouzeného Afroameričana nebo za odložení jeho popravy se přimlouvaly Francie, Evropská unie i řada amerických osobností včetně 50 kongresmanů. K petici proti popravě se na internetu přidalo přes milion lidí.

Po Davisově popravě se navíc znovu začalo mluvit o tom, že droga, kterou Američané používají při popravách, vyrábějí evropské země. Z EU se dováží například sedativum pentobarbital.

Výrobcem této látky je dánská farmaceutická firma Lundbeck, jež ji v USA prodává pod obchodním názvem Nembutal. Tato společnost nyní žádá své americké distributory, aby podepsali smlouvu, že nebudou prodávat zmíněné sedativum, jež má široké spektrum použití, věznicím pro potřeby poprav.