Polský prezident šokoval: „Jsem velký fanda toho, abychom měli jaderné zbraně!“

„Polsko by se mělo vydat cestou rozvoje vlastního jaderného potenciálu,“ řekl prezident Karol Nawrocki překvapenému redaktorovi televize PolSat. „Je to cesta, kterou musíme jít. Za hranicí probíhá ozbrojený konflikt a agresivní, imperiální postoj Ruska k Polsku je dobře znám.“

Není to poprvé, co Poláci mluví o jaderném vyzbrojení. „Je čas, abychom se odvážně podívali na naše možnosti disponovat nejmodernějšími zbraněmi a prozkoumali možnosti jaderných a moderních nekonvenčních zbraní,“ řekl premiér Donald Tusk v parlamentu loni v březnu.

Tusk ale mluvil v souvislosti s rozšířením francouzského jaderného deštníku na další evropské země. „Je zde francouzský návrh, který velmi důkladně studujeme, protože ďábel se skrývá v detailu. Je důležité si ujasnit, kdo bude mít právo jaderné zbraně použít.“

Z Tuskova rozhovoru s novináři bylo zřejmé, že polská jaderná ambice nemá ještě jasné obrysy. Premiér upozornil, že jde o běh na dlouhou trať a musí na tom být konsenzus. Uznal, že Francii stojí jen údržba jaderného arzenálu 14 miliard eur ročně. Ale s odkazem na to, jak se Ukrajina vzdala v roce 1994 vlastního jaderného arzenálu, jasně řekl: „Dnes je naprosto jasné, že s jadernými zbraněmi bychom byli bezpečnější.“ A dodal: „Žádná možnost není vyloučena.“

„Projednejme to za zavřenými dveřmi“

Polský ministr obrany Władysław Marcin Kosiniak-Kamysz reagoval na současná prezidentova slova opatrně, ale ne vysloveně zamítavě. „Jsem vždy pro rozšíření našich schopností vývoje a výzkumu. Co se týká jaderných zbraní, je ale lepší předtím vést důkladnou debatu dále od očí veřejnosti.“

I polský ministr zahraničí Radek Sikorski zdůraznil, že „jaderné zbraně je lepší projednávat za zavřenými dveřmi, a to nejlépe v rámci jaderné plánovací skupiny v NATO“. Vojenský analytik a generál ve výslužbě Bogusław Pacek je ke snaze o získání vlastní atomové zbraně opatrný: „Získání vlastních jaderných zbraní... je v dohledné budoucnosti nemožné.“

Polsko je signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1970, ale premiér Tusk už avizoval odstoupení od dohody o zákazu protipěchotních min a kazetové munice - tedy dvou prostředků, které se ukázaly ve válce na Ukrajině jako mimořádně efektivní. Už minulá polská konzervativní vláda také zahájila masivní projekt modernizace polské armády, na kterou jdou nyní čtyři procenta HDP - nejvíce v celé Evropě. Poláci nakupují ve velkém americké a jihokorejské tanky (v počtu 1000 kusů!), raketomety, samohybná děla, vrtulníky i letadla.

Agentura Bloomberg poznamenala, že Nawrockého komentáře přišly poté, co německý kancléř Friedrich Merz na Mnichovské bezpečnostní konferenci oznámil, že jedná s Francií o potenciální evropské jaderné obraně. Varšava loni podepsala s Francií dohodu, která podle Tuska umožní Polsku potenciálně sdílet francouzský jaderný deštník.

Otázka je, jak by na rozhodnutí Varšavy reagovaly Spojené státy, jejichž politika vždy byla bránit šíření jaderných zbraní. Nawrocki televizi PolSat řekl: „Nevím (jak by Američané reagovali), ale musíme se tímto směrem vydat, abychom na tom mohli začít pracovat.“ Poláci se mohou inspirovat příkladem Izraele, který jaderné zbraně koncem 60. let vyvinul za tichého amerického přihlížení. Nebo Indie či Pákistánu, které získaly jaderné zbraně v roce 1998 a USA na ně sice uvalily sankce, ale po roce 2001 je zase zrušily.