Varšava - 19. dubna 1943, tedy právě před 65 lety, nacisté zahájili konečnou likvidaci varšavského židovského ghetta. Zbývající Židé se však vzbouřili, a tak začaly několikatýdenní boje.
Polsko si v těchto dnech připomíná toto vůbec největší povstání Židů během druhé světové války. V bojích zemřely tisíce lidí.
Na náměstí na okraji bývalého ghetta se už v úterý sešlo sto významných osobností. Polský prezident Lech Kaczynski prohlásil, že svět musí zůstat ostražitý, aby se podobné hrůzy nikdy neopakovaly. Vzpomínkové akce se zúčastnil také izraelský prezident Šimon Peres.
"Prohráli boj, ale z pohledu historie to bylo obrovské vítězství," prohlásil izraelský prezident.
Varšavské peklo
Před druhou světovou válkou žilo ve Varšavě asi 370 tisíc Židů, po New Yorku byla Varšava největším židovským centrem světa.
Tři sta tisíc Židů z Varšavy a okolí však během holocaustu skončilo ve vyhlazovacím táboře Treblinka.
Varšavské ghetto vzniklo na podzim 1940, kdy nacisté židovskou část oddělili od zbytku města vysokou zdí. Na přeplněném malém území žili lidé v katastrofálních podmínkách, městem se šířily nemoci a mnoho obyvatel zemřelo hlady.
V roce 1942 nacisté zahájili přepravu do vyhlazovacích táborů a na konci roku už v ghettu zbylo jen asi 60 tisíc lidí.
Když 19. dubna začaly německé jednotky s konečnou likvidací ghetta, narazily na silný odpor Židů, kteří v podzemních chodbách schovávali sebe i zbraně a podomácku vyrobené výbušniny.
Propukly boje a po třech dnech se nacisté stáhli, poté se však vrátili s posilami a ghetto začali systematicky, dům po domu, vypalovat a bourat.
Šestnáctého května prohlásil německý velitel likvidace ghetta Jürgen Strop, že varšavská židovská čtvrť už neexistuje.
Velitel povstalců Mordechaj Anielewicz a několik desítek jeho spolubojovníků nakonec spáchali sebevraždu. V místě, kde se ukrývali, dnes obyvatelé Varšavy zapalují svíčky.
