Počet žádostí o azyl podaných poprvé stoupl loni v zemích Evropské unie o zhruba 20 procent na 1 048 900. Uvedl to v pondělí unijní statistický úřad Eurostat. Počet žadatelů o mezinárodní ochranu z neunijních zemí tak rostl už třetím rokem po výrazném propadu z pandemického roku 2020, kdy podalo žádost 417 100 lidí. V roce 2022 jich pak úřady evidovaly 873 700. V Česku 1130 prvních žádostí, předloni 1335.
Loňský počet žádostí o azyl v Evropské unii se přiblížil vrcholu z let 2015 a 2016, kdy jich v důsledku války v Sýrii bylo 1 216 900, potažmo 1 166 800.
Sýrie je od roku 2013 zemí, jejíž občané usilují o azyl v Evropské unii nejčastěji. I v minulém roce Syřané v některé z evropských zemí podali 183 tisíc prvních žádostí o azyl, což je 17 procent z celkového počtu. Druhou nejpočetnější skupinou byli už šestým rokem za sebou Afghánci s téměř 101 tisíci podanými žádostmi. Na dalších příčkách byli žadatelé z Turecka (90 tisíc žádostí), Venezuely (67 100) a Kolumbie (62 tisíc).
Německo je nadále zemí s největším počtem podaných žádostí o azyl. Loni jich německé úřady evidovaly 329 tisíc, což je 31 procent všech poprvé podaných žádostí o azyl v Evropské unii. Následují Španělsko s 160 500 podaných žádostí, Francie (145 100) a Itálie (130 600). Na tyto čtyři země tak připadají téměř tři čtvrtiny všech loňských prvních žádostí o azyl v Evropské unii.
V Česku loni podle unijních statistik podalo žádost o azyl jako v první zemi 1130 lidí, což je v rámci Evropské unie hluboký podprůměr; například ve srovnatelně lidnatém Řecku bylo 57 895 nových žadatelů. Předloni bylo v Česku registrováno 1335 prvních žádostí o azyl.