* Brazílie je zemí s nějvětšeím počet černochů mimo Afriku * Politika i ekonomika je v rukou bílých Brazilců * K "brazilskému Obamovi" povede podle expertů ještě dlouhá cesta
Sao Paulo - Zvolení Baracka Obamy prezidentem Spojených států vyvolalo debatu v Brazílii.
Ačkoliv se největší a nejlidnatější země Latinské Ameriky navenek prezentuje jako rasově harmonická a tolerantní společnost, zvolení černošského politika prezidentem je zřejmě dost daleko.
Na nejvyšších místech státní správy působí jen velmi málo černochů. Od roku 1985, kdy v zemi skončila poslední vojenská diktatura, se do funkcí ministrů dostalo jen sedm černochů.
Snášenlivost a harmonie jen navenek?
Politiku i byznys jednoznačně ovládají bílí, i když lidé, klasifikovaní jako Afrobrazilci, tvoří téměř polovinu obyvatel.
Brazílie je zemí s nejrozsáhlejší populací černochů mimo Afriku.
Podle reportérky agentury Reuters je Brazílie navenek snášenlivá a menšiny jsou v zemi integrovány, ale skrytý rasismus a rozdíly mezi bělochy a černochy přetrvávají.
„Velmi nízké zastoupení Afrobrazilců v politice naznačuje, jak je pro většinu Brazilců obtížné si představit černochy jako politickou alternativu," říká ministr pro rasovou rovnoprávnost Epson Santos.
Jeden ze dvou ministrů tmavé pleti v současné vládě prezidenta Luize Inacia Lula da Silvy.
Co se od koho očekává
Brazílie se sama označuje za zemi, která rasové rozdíly a odlišnosti zvládá lépe než Spojené státy.
Asi nejznámější Brazilci ve světě - fotbalisté - jsou většinou černoši. Počínaje Pelém a konče Ronaldinhem.
Někteří analytici ale tvrdí, že černoši zatím neměli ambici prolomit dominanci bílých elit v politice a byznysu.
„Všechno jde celkem hladce, dokud každý plní ve společnosti roli, která se od něj očekává," tvrdí profesor Federální univerzity v Sao Paulu Marcelo Paixao.
Brazílie zrušila otroctví v roce 1888 jako poslední země na americkém kontinentě. Rozdíly ale dodnes přetrvávají.
V televizi a na reklamních billboardech se objevuje nápadně méně černochů než bělochů. Afrobrazilci jsou na tom hůře s přístupem ke vzdělání a zdravotní péči.
Dětská úmrtnost je v černošské populaci o 40 procent vyšší než v bělošské, rozdíly jsou i v gramotnosti.
Na brazilského Obamu si počkáme
Doba, kdy se černoch stane prezidentem Brazílie podobně jako se jím nyní stal Obama v USA, je tedy podle expertů dost daleko.
„Aby se černoch stal prezidentem Brazílie, musejí lidé tmavé pleti nejprve proniknout do čela podniků, firem, univerzit, radnic velkých měst," domnívá se Paixao.