Libye
Kdy to začalo:
Protesty proti vládě "vůdce" Muammara Kaddáfího, stojícího u moci od roku 1969, vypukly v polovině února 2011. Z Benghází a metropole Tripolisu se rozšířily i do dalších oblastí. Proti Kaddáfímu se vzedmula široká opozice, docházelo ke střetům mezi rebely a provládními sympatizanty.
Co se stalo:
V březnu 2011 Rada bezpečnosti OSN nad Libyí vyhlásila bezletovou zónu a autorizovala nálety na obranu civilního obyvatelstva. V říjnu téhož roku byl povstalci chycen a zabit prezident Kaddáfí. Během roku 2012 v zemi pokračují nepokoje, vláda nezvládá kontrolovat regionální milice, které po svržení Kaddáfího odmítly složit zbraně a podvolit se vládě. V únoru 2014 vypukla další vlna protestů poté, co se odmítl rozpustit parlament (Generální národní kongres). Druhé největší libyjské město Benghází v únoru ovládli islamisté, kteří nabyli moc především ve východních oblastech Libye. Další milice ovládly i přístavní město Misurátu nebo Zintán na jihozápadě. Významnou roli sehrál generál Chalífa Haftá. Jemu loajální ozbrojenci v květnu 2014 vzali útokem libyjský parlament v Tripolisu, rozpustili ho a jmenovali vlastní zákonodárný sbor. Existující vládu označili jako přechodnou. Letos v březnu byl mezinárodně uznávaným libyjským parlamentem jmenován do čela armády, která hájí zájmy mezinárodně uznávané vlády.
Současná situace:
Země má dvě vlády a dva parlamenty. Mezinárodně uznávaný kabinet, u moci od srpna 2014, sídlí spolu s parlamentem zvoleným v červnových volbách roku 2014 ve městě Tobrúk na východě země. Z Tripolisu musel uprchnout kvůli islamistům, kteří metropoli zabrali. V metropoli sídlí druhá vláda i parlament. Tripoliský ústavní soud totiž v listopadu 2014 rozhodl, že parlamentní volby byly nezákonné, podle kritiků byl k rozhodnutí nicméně donucen milicemi. Ve stejném roce tak byl vytvořen nový Generální národní kongres, tedy "druhý" parlament. V prosinci 2015 se obě vlády a kabinety dohodly, že do dvou let uspořádají nové volby. Mocenského vakua v zemi využila skupina napojená na radikály z hnutí Islámský stát, která bojuje za vlastní cíle proti oběma konkurenčním vládám.