Už dvacet devět států včetně Velké Británie či Polska spolu s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou v pondělí vydalo společné prohlášení, v němž vyzývají k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a kritizují současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je podle nich "nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti".
Situace se v Gaze vyhrotila poté, co Izrael v lednu zakázal činnost agentury UNRWA spadající pod OSN. Koncem května Izrael spustil vlastní soukromou izraelsko-americkou nadaci Humanitarian Foundation for Gaza. Právě její fungování kritizuje 111 humanitárních organizací včetně Lékařů bez hranic.
Desítky mrtvých Palestinců denně
Prohlášení i dopis více než stovky humanitárních organizací reaguje na téměř denně přicházející zprávy od zdravotníků, očitých svědků i ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem o izraelské palbě na civilisty, kteří se snaží získat pro sebe základní potraviny. Podle Organizace spojených národů bylo při těchto incidentech zabito několik stovek lidí. Izraelský deník Haaretz dokonce přinesl svědectví izraelských vojáků, kteří přiznali, že dostali přímé rozkazy střílet do davů.
Česko se k prohlášení - jež mimo jiné vyzývá k okamžitému propuštění zbylých izraelských rukojmích držených v Gaze - nepřipojilo. K podpisu nebylo ani osloveno.
"Česká republika se dostala do izolace, což je špatná zpráva. Je to vidět dlouhodobě v celé sérii hlasování na půdě OSN i EU pokaždé, kdy se to nějak dotýká Izraele. Je to paradox. Jsme totiž zemí, která usilovala o to, působit v Radě pro lidská práva OSN," komentuje situaci pro Aktuálně.cz senátor Pavel Fischer.
Prohlášení nepodepsalo Česko a Maďarsko
Podle mluvčího ministerstva zahraničí Daniela Drakea absence českého podpisu není problém. "Toto prohlášení vzniklo na platformě států, které jsou hlavními dárci humanitární pomoci do Gazy; často skrze mechanismy a kanály, které byly v minulosti zneužívány Hamásem. Česko se na této platformě neangažuje, a proto absenci našeho podpisu nepovažujeme za problém," odepsal mluvčí Drake Aktuálně.cz.
V úterý se k prohlášení připojilo dodatečně i Slovensko, jež nepatří mezi hlavní dárce humanitární pomoci do Gazy prostřednictvím organizace UNWRA, která byla v minulosti spojována se zneužíváním pomoci teroristickou organizací Hamás.
"Prohlášení je plně v souladu s konzistentními postoji vlády Slovenska ve vztahu k situaci na Blízkém východě, s důrazem na podporu důležitých jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, která mohou být v mírovém procesu klíčová," řekl k podpisu slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podpora ze Slovenska i Polska ukazuje, že výše humanitární podpory ani kanály, skrz které se státy obyvatelům v Gaze snaží pomoct, nejsou podmínkou pro podpis.
České ministerstvo zahraničí připomíná, že vedle našeho podpisu chybí i ten německý. Avšak na rozdíl od české diplomacie se německý kancléř Fridrich Merz nedávno do kritiky Izraele pustil. Izraelské útoky v Gaze označil za nepřijatelné.
Ledy se lámou i u nejbližších spojenců
Mlčenlivost české diplomacie dlouhodobě kritizuje i senátor Pavel Fischer (za TOP 09), předseda zahraničního výboru Senátu. "V Gaze jsme už několik měsíců svědky hotové apokalypsy. Zůstaneme-li mlčet, stali jsme se spolupachateli. A protože se tu hraje o humanitu, je to vážná zpráva i o naší společnosti. Vždyť tu není slyšet dost hlasitých protestů nesouhlasu s oficiální linií vlády! A protože vím, že ti, kdo se vyslovili kriticky, byli pak zastrašováni nebo jim bylo jim vyhrožováno stíháním pro údajný antisemitismus, je to vážné," uvádí Fischer. Podle něj se toto nálepkování děje i mezi politiky.
Pavel Fischer není jediným českým politikem kritizujícím izraelský postup v Gaze. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) přesáhla obrana Izraele přiměřenou únosnost. Trpělivost s izraelskými kroky došla i jinak proizraelskému spojenci - americkému velvyslanci v Izraeli. Nedávný útok izraelských osadníků na palestinský kostel na okupovaném Západním břehu označil Mike Huckabee za akt teroru. "Znesvěcení kostela, mešity nebo synagogy je zločinem proti lidskosti a Bohu," napsal na sociálních sítích Huckabee.
Taybeh is a quiet Palestinian Christian village south of Jerusalem w/ a lot of American citizens that has been vandalized-including fires set at ancient church. I visited there today. Desecrating a church,mosque or synagogue is a crime against humanity & God. pic.twitter.com/fGI6tCLQuC
— Ambassador Mike Huckabee (@GovMikeHuckabee) July 19, 2025
Historická zkušenost hraje roli
Když Evropská komise v květnu navrhla revizi dvacet pět let staré asociační dohody s Izraelem, zhruba dvě třetiny členských států se vyslovily pro. Proti se však postavily některé země z bývalého východního bloku a také Rakousko s Německem, jejichž zdrženlivost je podle odborníků částečně zakořeněna ve snaze vyrovnat se s odpovědností za holocaust.
Politoložka Joanna Dyduchová z Jagellonské univerzity míní, že země, které prošly komunismem a nyní jsou součástí NATO a EU, často sdílí historickou nedůvěru k Rusku a strach z izolace. Tato mentalita podle ní formuje i jejich zahraniční politiku, v níž Izrael vnímají jako spojence ve světě nejistot a konfliktů. Transformace těchto zemí po pádu železné opony s sebou přinesla i proměnu postoje k Blízkému východu - někdejší orientace na arabský svět, typická pro komunistické režimy, byla nahrazena proamerickým a proizraelským směřováním.
Dyduchová se detailně zabývá svým rodným Polskem, kterému se podle ní podařilo "překročit svůj stín". Po podzimních volbách v roce 2023 s novou vládou Donalda Tuska se přiklonilo k bruselskému postoji a vymezilo se vůči Izraeli tak, jako nikdy předtím.
