Ministr vnitra Christophe Castaner v pátek uvedl, že se do Paříže chystá několik tisíc demonstrantů, mezi nimiž budou i ti nejtvrdší radikálové.
"Všechno nasvědčuje tomu, že se radikální elementy znovu mobilizují," řekl novinářům Castaner. Zdůraznil, že nepůjde o protesty, které by reprezentovaly podstatnou část Francouzů. Očekává, že v Paříži bude nanejvýš 10 tisíc demonstrantů, mimořádné policejní nasazení však podle něho ospravedlňuje fakt, že mezi nimi bude mnoho lidí, kteří touží vyvolat násilí.
Pařížská policejní prefektura v pátek vydala varování před rizikovými oblastmi metropole, kterým by se lidé měli raději vyhnout. Patří mezi ně například bulvár Champs-Élysées, náměstí Svornosti či některé další velké ulice v širším centru Paříže.
Obchody sídlící podél zmíněného bulváru začaly bez ohledu na předvánoční čas, který jim přináší velké tržby, zabedňovat a opevňovat své výlohy. Kovové zábrany se podle listu Le Figaro objevily například na výloze módního obchodu Louis Vuitton, kterou demonstranti rozbili již před dvěma týdny.
V obavách z násilností zůstane v sobotu zavřena také například Eiffelova věž, Vítězný oblouk či muzea Louvre a Orsay. V ulicích Paříže bude nasazeno osm tisíc policistů, kteří budou mít k dispozici 12 obrněných transportérů. V celé Francii zamíří do ulic 89 tisíc příslušníků pořádkových složek.
Nejsilnější nepokoje od roku 1968
Už v pátek ráno policisté zasahovali proti demonstrantům zvláště z řad studentů a dalších mladých lidí, kteří se pokoušejí o blokády škol a ulic. V alsaském městě Mylhúzy utrpěl jeden ze strážců zákona vážné zranění, když do něj najel mladík na motorce.
Vládnoucí francouzští politici tvrdí, že protesty se již dávno vymkly z rukou organizátorům z řad takzvaného hnutí žlutých vest, kteří původně odmítali zavedení daně z pohonných hmot, od něhož vláda tento týden ustoupila.
Podle ministra Castanera početnost protestů výrazně opadá a účastní se jich už převážně jen lidé, kteří chtějí vyvolat násilí. Média i tak hovoří o tom, že současná vlna protestů je nejsilnější od nepokojů v roce 1968.
Prezident Emmanuel Macron, jemuž řada Francouzů vyčítá neschopnost vcítit se do problémů běžných lidí, dnes prostřednictvím ministryně dopravy vzkázal, že hodlá demonstrantům adresovat zásadní projev začátkem příštího týdne.
