Amsterodam - Nizozemští vědci vidí souvislost mezi oteplováním Evropy a faktem, že na starém kontinentu ubývá mhavých dní.

Analýza Královského nizozemského meteorologického institutu vychází z pozorování a měření v posledních 32 letech v celkem 342 výzkumných stanicích, umístěných převážně na evropských letištích.

„Průměrná teplota v Evropě stoupala v tomto období dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo. Méně mlhy znamená více slunečných dní a tedy vyšší teploty," tvrdí šéf výzkumu Geert Jan van Oldenborgh.

Měření ukázala, že počet dní s viditelností kratší než dva kilometry je v současnosti poloviční ve srovnání s druhou polovinou sedmdesátých let minulého století.

„Tehdy to bylo v průměru dvacet dní ročně, dnes jen deset," napsal výzkumný tým v časopise Nature Geoscience.

Podle van Oldenborgha není jasné, nakolik se tento faktor podílí na oteplování kontinentu. „Klima je složitá věc a faktor ubývání mlh je relativně nový, zatím nedostatečně objasněný," řekl nizozemský meteorolog.

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu předpovídá, že v tomto století čeká Evropu nárůst průměrné teploty o 1,8 až 4 stupně celsia.