Oba prezidenti v Helsinkách vystoupili s jednotným postojem vůči Rusku a zdůraznili, že Finsko i Polsko jsou garanty bezpečnosti ve východním křídle NATO. Stubb připomněl, že situace v oblasti Baltského moře je dlouhodobě nepředvídatelná a vyžaduje další posilování odstrašení a investic do obrany.
Nawrocki ocenil finskou civilní obranu a připomněl, že Polsko vynakládá na obranu 4,7 procenta HDP a disponuje jednou z nejsilnějších armád v Evropě. Zdůraznil také, že Polsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny a poskytlo útočiště asi 1,5 milionu ukrajinských uprchlíků, píše TASR.
Prezidenti upozornili, že Vladimiru Putinovi nelze důvěřovat a že jeho strategií je "hrát o čas". Podle Stubba mohou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu přijít až po příměří nebo mírové dohodě, přičemž Finsko se na nich pravděpodobně bude podílet.
Nawrocki dodal, že Polsko na území Ukrajiny nasazovat vojáky nebude, zůstane však klíčovým logistickým uzlem pro podporu Kyjeva. Obě země podle něj čelí také hybridním hrozbám na svých hranicích.
Setkání se věnovalo i transatlantickým vztahům. Polský prezident označil za jediného lídra schopného přimět Putina k jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rozhodnutí ponechat americké jednotky v Polsku pak označil za dobrou zprávu pro střední a severní Evropu. Stubb zdůraznil význam osobních vazeb s americkým vedením a důležitost stabilního ukotvení obou zemí v NATO.
