New York - OSN uvolnila sankce na pět bývalých členů afghánské talibanské vlády, včetně někdejšího ministra zahraničí. Jde o součást nové strategie, která má pomoci usmířit znepřátelené afghánské frakce a ukončit povstání.
Velitel amerických vojsk v Afghánistánu, generál Stanley McChrystal tento týden připustil, že by v budoucí afghánské vládě národní jednoty mohli zasednout i někteří talibanští vůdcové.
Pětice mužů bude moci od nynějška cestovat ze země a nebude mít nadále zablokována bankovní konta.
Jedná se o bývalého ministra zahraničí Abdula Vakíla Mutavakíla, bývalého náměstka ministerstva obchodu Faíze Muhammada Faizána, exnáměstka ministra plánování Muhammada Músu Hottaka, bývalého náměstka ministra pro hraniční záležitosti Abdula Hakíma a někdejšího úředníka ministerstva zahraničí Šamse Safu Aminzaje.
Ani v jednom případě nejde o aktivní bojovníky. K uvolnění sankcí, které prosazoval afghánský prezident Hamid Karzáí, dochází v předvečer mezinárodní konference v Londýně.
Ta by měla jednat o plánu na předání bezpečnostní kontroly nad zemí afghánské armádě a policii. Debatovat se zřejmě bude i o tom, jak zahrnout Taliban do politického procesu.
Militarizace pomoci
Osm humanitárních organizací mezitím ve své nové zprávě varovalo před militarizací rozvojové pomoci Afghánistánu. Mezi nimi například Oxfam, AfghanAid nebo Care.
Zpráva volá po tom, aby byly postupně demontovány takzvané Provinční rekonstrukční týmy (PRT), ve kterých se pohybují rozvojoví pracovníci pod ochranou vojáků, a aby byla pomoc distribuována skrze civilní kanály.
"Přístup propagující vojenskou pomoc pro Afghánce nefunguje. Vyzýváme vůdce 70 zemí, kteří se scházejí v Londýně, kde budou jednat o budoucnosti Afghánistánu, aby tento přístup k rozvoji a rekonstrukci přehodnotili," stojí ve zprávě.
Podle autorů zprávy se kvůli přítomnosti vojáků stávají rozvojové projekty terčem útoků povstalců a v některých případech se prý vojáci snaží i výměnou za jídlo či peníze od Afghánců získávat informace o Talibanu.
Pomáhat skrze PRT?
"Koncept PRT má omezenou platnost. Jeho zrušení si dokážu představit v bezpečnějších severních provinciích," říká ředitel sekce humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Člověka v tísni Marek Štys. Podle něj by naopak bez vojenské ochrany nemohly civilní týmy působit v jižních provinciích Helmand, Kandahár nebo Uruzgán.
Štys, který působil přímo v Afghánistánu v letech 2004 až 2007, dodává, že se je třeba také zamyslet nad tím, zda je rozvojová pomoc skrze PRT efektivní.
"Náklady na vojenskou ochranu PRT jsou někde enormní. Bylo by tak možná efektivnější, kdyby rozvojová pomoc neproudila do válečné zóny a místo toho by se v těchto nebezpečných oblastech více financoval výcvik afghánské policie a armády, stavění policejních stanic a podobně," myslí si Štys.
