'%3e%3ccircle%20fill='url(%23a)'%20cx='12'%20cy='12'%20r='12'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23b)'%20cx='12'%20cy='12'%20r='7'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23c)'%20cx='12'%20cy='12'%20r='4'/%3e%3c/g%3e%3cg%20transform='translate(1%207)'%3e%3cuse%20fill='%23000'%20filter='url(%23d)'%20xlink:href='%23e'/%3e%3cuse%20fill='%23FFF'%20xlink:href='%23e'/%3e%3c/g%3e%3c/g%3e%3c/svg%3e "Polojasno")
7 ˚C
Američané tak potvrdili naprostou dominanci na světovém trhu se zbraněmi. Až hluboko pod nimi je s deseti procenty trhu Francie. Rusko se propadlo na historické minimum - 7,8 procenta. Přináší to zpráva respektovaného Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI).
Nejúspěšnějším americkým vývozním artiklem je bojový letoun F-35, který si zakoupí v počtu 24 kusů i Česká republika. Zatím si F-35 pořídilo nebo závazně objednalo skoro 20 zemí, přičemž se o koupi jedná například s Indií - tradičním nákupčím ruské vojenské techniky.
Prestiž ruských zbraní totiž kvůli válce na Ukrajině utrpěla, Rusové navíc upřednostňují dodávky vlastním ozbrojeným silám a kvůli sankcím mají problémy s klíčovými komponenty. Jejich export poklesl o 63 procent. Zajímavý je pokles ruského exportu už v letech 2021 až 2022, což ukazuje na to, že se země již cíleně připravovala na válku. Nejvíce toho Rusové posílají i nadále do Indie, Číny a Kazachstánu.
Asi nepřekvapí, že největším rekordmanem v importu zbraní se stala Ukrajina - svůj dovoz zvýšila oproti období 2015 až 2019 téměř stonásobně. Na Ukrajině skončilo téměř devět procent veškerého světového vývozu zbraní. Dovoz do ostatních evropských zemí se zvýšil o 155 procent. Naopak jiní tradiční významní dovozci zbraní jich nakupovali méně - to se týká Saúdské Arábie, Indie a Číny.
Na dodávkách zbraní na Ukrajinu v letech 2020 až 2024 se podílelo celkem 35 zemí, což představuje přibližně 8,8 procenta veškerého celosvětového dovozu. Na USA připadá 45 procent všech dodávek, následuje Německo s 12 procenty a Polsko s 11 procenty.
Zbrojila ale i Evropa. Její import zbraní se oproti letům 2015 až 2019 více než zdvojnásobil. Profitovaly z toho opět hlavně Spojené státy - dodaly 64 procent těchto zbraní. Až daleko za nimi zůstaly Francie a Jižní Korea (po 6,5 procenta), Německo (4,7 procenta) a Izrael (3,9 procenta).
Evropané sice podnikají kroky ke snížení své závislosti na USA, ale jak dodává Pieter Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI pro transfery zbraní: "Transatlantické vztahy v oblasti dodávek zbraní mají hluboké kořeny. Dovoz z USA vzrostl a evropské státy NATO mají od USA stále objednáno téměř 500 bojových letadel a mnoho dalších zbraní."
Pro USA je Evropa významný partner - poprvé za dvacet let směřovalo nejvíc amerických zbraní do Evropy (35 procent), nikoli na Blízký východ (33 procent). Největším jednotlivým příjemcem amerických zbraní nicméně zůstává Saúdská Arábie (12 procent amerického vývozu zbraní). Není náhodou, že první cesta Donalda Trumpa v jeho prvním funkčním období vedla právě do Saúdské Arábie.
Druhým největším importérem zbraní na světě (po Ukrajině) byla s 8,3 procenta Indie - důvodem jsou obavy z tradičních regionálních rivalů Číny a Pákistánu. Naopak import Číny dramaticky klesl o 64 procent. To je důsledkem zlepšujících se schopností vlastního obranného průmyslu. Naopak Japonsko zvýšilo své zbrojní nákupy o 96 procent. Důvodem jsou právě obavy z rostoucí moci Číny.
