Zmíněné země východního křídla NATO sdílí s Ruskem a jeho běloruským satelitem dohromady 2150 kilometrů hranic. Vojenští plánovači již pracují na tom, které oblasti tamějších lesů a jezer by mohly být zaminovány smrtícími zbraněmi.
Ottawská úmluva byla v době svého vzniku symbolem odzbrojování po studené válce. Její podepsání v roce 1997 vedlo k útlumu používání protipěchotních min a výrazně snížilo počty civilních obětí. Pakt měl na počátku letošního roku 165 členských zemí.
Hlavní světové mocnosti, včetně Ruska, Číny nebo Spojených států, se ale k smlouvě nikdy nepřipojily. Rusko tak v období, kdy se evropské země dobrovolně odzbrojily, vyrábělo více nášlapných min než kterákoli jiná země na světě. K roku 2024 jich nashromáždilo přes 26 milionů.
Polsko a pobaltské země se v březnu spolu s oznámením o odstoupení od smlouvy vyslovily pro přehodnocení toho, které zbraně jsou a nejsou tváří v tvář ruské agresi přijatelné. Podle zemí je třeba poskytnout jejich ozbrojenými silám větší "flexibilitu a svobodu volby", aby byly schopné posílit obranu východního křídla NATO.
Rozhodnutí přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump usiluje o rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině, což v sousedních zemích vyvolává obavy, že by se Moskva mohla znovu vyzbrojit a přeorientovat se na ně.
Vedoucí konzultant z think-tanku Chatham House Keir Giles sdělil pro CNN, že Rusko se již připravuje na budoucí konflikt, bez ohledu na to, jak skončí válka na Ukrajině. Podle Gilese mohou miny značně zpomalit invazi tím, že buď přesměrují útočící vojáky do oblastí, kde se lze snáze bránit, nebo tím, že je zdrží při pokusu proniknout zaminovanými oblastmi.
Zatímco aktivisté a humanitární organizace mluví o nebezpečném kroku zpět a připomínají desetitisíce obětí, které miny v minulosti způsobily, představitelé v dotčených zemích argumentují nutností reagovat na realitu. Litevská ministryně obrany Dovile Šakalienė pro The Telegraph uvedla, že bezpečnostní prostředí se od roku 2003, kdy Litva k úmluvě přistoupila, zásadně změnilo. "Ruská nezákonná útočná válka proti Ukrajině, systematické porušování mezinárodního práva a vojenské provokace na našich hranicích s Ruskem i Běloruskem představují existenční hrozbu," dodává.
