Nová libanonská vláda získala v středu důvěru parlamentu, když pro ni zvedli ruku i poslanci Hizballáhu. Země sužovaná dlouholetou ekonomickou krizí a dopady války mezi Izraelem a tímto militantním hnutím tak po dvou letech úřadování přechodného kabinetu získá plnohodnotnou vládu. Premiér Naváf Salám v projevu před hlasováním mimo jiné přislíbil, že jeho vláda bude prosazovat hospodářské a finanční reformy a zahájí jednání s Mezinárodním měnovým fondem. Informovaly o tom tiskové agentury.
Důvěru novému kabinetu po dvoudenní rozpravě vyslovilo 95 zákonodárců 128členné komory. Už v úterý přislíbil nové vládě hlasy svých poslanců také parlamentní lídr Hizballáhu, ačkoli Íránem podporované šíitské hnutí nominaci Saláma do funkce předsedy vlády nepodporovalo.
Libanonská politická scéna se zásadně proměnila poté, co Hizballáh, její dlouhodobě dominantní hráč, vyšel koncem loňského roku výrazně oslaben z více než rok trvající války s Izraelem. Tento posun odráží i programové prohlášení nové vlády, z něhož vypadla dříve běžně používaná formulace "ozbrojený odpor", která zjevně legitimizovala roli Hizballáhu při obraně Libanonu. Nové prohlášení naopak stanoví, že v případě války by měla zemi bránit pouze libanonská armáda a že pouze stát má právo držet zbraně.
Také Salám v projevu před hlasováním prohlásil, že vláda má za to, že Libanon má právo se v případě jakékoli "agrese" bránit a že přijímá opatření k osvobození území okupovaného Izraelem "pouze prostřednictvím svých sil". Izraelská armáda se 18. února na základě dohody o příměří z konce listopadu stáhla z většiny území na jihu Libanonu, udržela si však přítomnost na pěti strategických stanovištích v blízkosti hranic.
Rezoluce RB OSN 1701 z roku 2006 požaduje, aby v přesně určené oblasti v jižním Libanonu u izraelských hranic nebyli přítomni žádní nestátní ozbrojení aktéři a území kontrolovaly pouze jednotky libanonské armády a mise OSN. Rezoluci svou přítomností dlouhodobě porušoval Hizballáh, který odtud útočil na území Izraele, od zahájení pozemní ofenzivy loni v říjnu ji pak porušoval i Izrael.
Nová vláda hodlá také prosazovat ekonomické reformy, které by Libanonu zajistily příliv investic a také přístup k mezinárodním finančním prostředkům potřebným k rekonstrukci země.
"Budeme pracovat na tom, abychom dostali Libanon z šedé listiny, a zahájíme jednání s Mezinárodním měnovým fondem," řekl premiér Salám poslancům. "V čele našich priorit budou vkladatelé," dodal.
Libanon se nachází v hluboké ekonomické krizi od roku 2019, kdy se zhroutil finanční systém země pod vahou masivních státních dluhů. To vedlo v roce 2020 k vyhlášení platební neschopnosti státu a zmrazení úspor běžných vkladatelů v bankovním systému. Od té doby zejména mladí lidé ve městech v několika vlnách demonstrací protestovali proti politickému establishmentu a sektářství panujícímu v zemi.
Nová, 24členná vláda byla sestavena už 8. února. Křesla v kabinetu jsou rozdělena podle tradičního klíče, tedy příslušnosti k náboženským skupinám. Do formování nové vlády ovšem nezvykle přímo zasáhly Spojené státy ve snaze přiblížit zemi penězům potřebným na její obnovu po ničivé válce Hizballáhu s Izraelem.