Cílem norské vlády jsou ještě přísnější ekologické standardy a kvalitnější ochrana životního prostředí. V případě, že se podaří dosáhnout 95procentní recyklace, vláda je odhodlána tuto daň zrušit.

Už nyní recyklujeme nejvíce

Kritici nové daně však argumentují tím, že Norsko patří ve zpracování odpadu již nyní mezi nejlepší na světě s více než šedesáti procenty. Pro srovnání ve Spojených státech amerických je to jen 28 procent.

Nová daň se nelíbí především lidem, kteří odpad pečlivě recyklují. Daň budou muset platit stejně jako ti, co s recyklováním ještě nezačali.

Občanská sdružení spočítala, že norským rodinám s dětmi se kvůli nové dani zvýší roční výdaje přibližně o 66 dolarů.

Německé problémy s kartony

Před časem byla obdobná situace také v Německu. Německá vláda plánovala rozšířit zálohy na šťávy v krabicích navzdory tomu, že právě tato balení jsou považována za ekologická.

Nicméně právě u krabicových nápojů se u naších západních sousedů nedařilo naplnit předepsané kvóty. Ty určují, jaký podíl nápojů se musí prodat v lahvích, jež lze znovu naplnit a prodat.

Česká republika - o pár kroků pozadu

V České republice se do krabicových obalů již od začátku 90. let balí převážně mléko, ovocné šťávy, víno a další potraviny.  Prázdné obaly však až do loňského roku končily v komunálním odpadu, teprve poté se i u nás rozběhlo třídění nápojových kartonů a jejich následná recyklace.