Niinistö působil jako finský prezident v čase turbulentního geopolitického období, mimo jiné stál v čele státu i při začátku ruské invaze na Ukrajinu. S Putinem se několikrát setkal a na ruského vůdce zavzpomínal ve své knize "Všechny cesty k bezpečnosti", která vyšla v půlce října. "Paměti ukazují neobvyklý pohled na Putinovo přemýšlení," píše web Kyiv Post.
Niinistö například vzpomíná, že Putin "žertoval" o finské nezávislosti a sebeurčení, často si neodpustil i jízlivou poznámku. Třeba na Petrohradském ekonomickém fóru v roce 2012 Putin nabídl hostům vzácné archivní víno z roku 1845 a poznamenal, jak bylo tenkrát všechno lepší.
Tehdejší finská hlava státu tuto poznámku pochopila jako narážku namířenou právě proti sobě - Finsko bylo totiž v roce 1845 pod ruskou kontrolou a finský stát jako takový neexistoval. Místo toho se území označovalo jako Finské velkovévodství, tedy autonomní říše pod vládou cara. "Rychle jsem se rozhlédl po těch, kteří seděli u stolu, a usoudil jsem, že tato připomínka je určená zejména mně," citovala pasáž knihy finská národní televizní stanice YLE.
Zvláštní dary
Finský prezident v knize podrobně popisuje i dary, které mu jeho ruský protějšek předal. Často se kvůli ním cítil nejistě. Jedním z příkladů byla čestná medaile, kterou původně obdržel přední finský státník z 19. století Samuel Werner von Troilov. Bývalý finský premiér ve svých projevech ostře kritizoval politiku cara Mikuláše II. směřující k rusifikaci Finska, následně ho ruský panovník veřejně napomenul. Niinistö uvedl, že viděl mnoho paralel mezi svým politickým životem a životem von Troila, proto toto gesto považoval za kuriózní.
Jako další dar dostal Niinistö od Putina k 70. narozeninám sbírku osobních dopisů, které si vyměňoval finský válečný vůdce Carl Gustaf Emil Mannerheim se svou rodinou. Mannerheim vedl odpor proti Stalinově invazi do Finska v roce 1939, a když nacisté v roce 1941 napadli SSSR, stalo se Finsko de facto spojencem hitlerovského Německa.
O tom, co tato sdělení měla skutečně znamenat, přemýšleli i prezidentští asistenti, napsal Niinistö.
Vstup do NATO jako "chyba"
Po invazi na Ukrajinu se vztahy mezi oběma lídry prudce zhoršily. Niinistö zavzpomínal, že v době před rozhodnutím Helsinek vstoupit do NATO se zdržel toho, aby potenciální vstup do aliance použil jako politický vyjednávací prostředek. Místo toho mu tuto otázku Putin nastolil sám a naznačil, že tehdejší americký prezident Joe Biden se snažil využít této příležitosti k zastrašení Moskvy.
Krátce poté ale finský prezident a premiérka Sanna Marin oznámili rozhodnutí Finska vstoupit do aliance. Oba prezidenti se poté telefonicky spojili. "Vždy jsme spolu mluvili napřímo a myslel jsem si, že bych to tak měl udělat i v tomto případě. Řekl jsem mu tedy, že Finsko nyní vstupuje do NATO," popsal Niinistö. Putin podle něj zůstal překvapivě klidný. "Jednoduše řekl: 'Děláte chybu'," dodal. I tak ale nezapomněl na otázku sebeurčení. "Doufám, že si něco ze svého území ponecháte, Američané jistě převezmou vojenskou kontrolu," řekl údajně vůdce Kremlu Niinistövi.
