Není to živočich, rostlina ani houba. Vědci objevili záhadnou formu života

Rostliny začínají ve velkém osidlovat pevninu. Na souši se taktéž pohybují první obratlovci. Prvohorní krajině ale dominují jiné organismy. Jde o obří sloupy zvané Prototaxites. A jak nyní vědci zjistili, tyto gigantické organismy jsou zřejmě dosud neznámou formou života.

„Na základě všech nových analýz můžeme říci, že tento organismus se zásadně odlišuje od jakéhokoli známého rodu,“ řekl paleontolog Corentin Loron z Edinburské univerzity stanici CNN. Řeč je o takzvaných prototaxitech. Jde o organismy, které se na Zemi vyskytovaly před 400 miliony let. A šlo o velmi výrazné útvary, které utvářely prvohorní krajinu, dokud zhruba před 350 miliony let nevyhynuly.

V prvohorním období zvaném devon šlo o největší organismy na planetě. Šlo o období, kdy například rostliny začaly ve velkém osidlovat pevninu a vytvářet první lesy. Objevili se také první obratlovci schopní pohybu po souši. Prototaxity z tehdejších bažin čněly až jako osmimetrové sloupy.

Právě sloupům se totiž tento organismus nejvíce podobal. Přirovnáván je taktéž ke kmenům stromů bez větví či plodnici hub. Jejich „tělo“ bylo až osm metrů vysoké, metr široké a tvořily jej velmi malé trubicovité struktury, které se navzájem proplétaly. Jejich rod taktéž obsahoval několik různých druhů. Ve své době šlo o největší žijící organismus na planetě.

Prototaxity nejsou vědcům zcela neznámé. První zkameněliny lidé objevili už v roce 1843. Dlouho ale panovaly nejasnosti ohledně toho, co vlastně tyto zkameněliny jsou. Nejprve je vědci považovali za hnijící obří jehličnany prorostlé houbami.

Další výzkum je pak na počátku minulého století určil jako obří mořské řasy. I to bylo vyvráceno, když se zjistilo, že žily na souši. V roce 2021 pak po dlouhém bádání odborníci prototaxity označili za houbu. To pak tvrdily i další výzkumy. Jedním z důkazů bylo, že se organismus pravděpodobně neživil fotosyntézou.

Nový výzkum se zaměřil na tři fosilie prototaxitů objevené v bývalém prehistorickém suchozemském ekosystému poblíž nynějšího Aberdeenu ve Skotsku. Na začátku letošního roku pak byla publikována nová analýza vědeckého týmu pod vedením Corentina Lorona, která zpochybňuje zažité představy o prototaxitech. Přestože byly tyto obří fosilie dlouho považovány za houby, jejich chemické složení říká něco jiného.

Vědci porovnali prototaxity se zkamenělými houbami, které ležely hned vedle nich ve stejných podmínkách. Zatímco u běžných hub jasně našli stopy chitinu a glukanu, tedy látek, ze kterých se houby skládají, u záhadných prototaxitů po nich nebylo ani památky. Od hub je pak podle vědců odlišuje i jejich vnitřní struktura, respektive vědci nenašli žádnou žijící či vyhynulou houbu, která by měla stejnou.

Tyto organismy tak podle vědců zatím nelze zařadit mezi houby, rostliny ani živočichy. „Lidé to v minulosti srovnávali s konkrétními houbami nebo řasami a snažili se co nejlépe využít informace, které v té době měli. Ale nyní máme mnohem lepší přehled o celkovém stromu života a prototaxity jsou příliš staré na to, aby tato srovnání byla platná,“ uvedl pro CNN jeden z členů výzkumného týmu.

Organismus se tak podle odborníků vyvinul nezávisle na houbách. A jde tak zřejmě o samostatnou vývojovou linii. A jeho zkameněliny dosud skrývají mnoho záhad.

Vědci například nevědí, jak přesně byl „sloup“ ukotvený k zemi. Ačkoliv se předpokládá, že jejich růst mohl trvat až dlouhé roky a v půdě je zřejmě držely struktury podobné kořenům, není to dosud potvrzeno. Není také jasné, jaký byl přesně jejich životní cyklus a zda tyto „sloupy“, kterými čněly k nebi, takto existovaly po celý život organismu; velká část jejich těla totiž mohla existovat i pod zemí.