Kligbeilův výsledek mnozí vnímají jako vyjádření nespokojenosti spolustraníků s jeho rolí v letošních parlamentních volbách, které pro tradiční stranu skončily nejhorším výsledkem od konce druhé světové války.
Sedmapadesátiletá Basová získala 95 procent hlasů delegátů berlínského sjezdu, zatímco sedmačtyřicetiletý Klingbeil, který byl jedním ze dvou předsedů už dosud, dostal jen 64,9 procenta. Hůře dopadl pouze Oskar Lafontaine, který v roce 1995 obdržel 62,6 procenta, tehdy měl ale protikandidáta.
"Je to pro mě těžký výsledek," uvedl Klingbeil, který zároveň podotkl, že by byl rád, kdyby někteří spolustraníci nesouhlas dali najevo i během debaty, která volbě předcházela. Zároveň připustil chyby, jichž se dopustil ve volební kampani i po volbách. Bezpochyby podle svých slov nese zodpovědnost za výsledek 16,4 procenta v únorovém hlasování.
Klingbeilovi se ovšem navzdory volebnímu neúspěchu podařilo po volbách stanout v čele vyjednavačů své strany o nové vládě s konzervativní unií CDU/CSU a od května je v kabinetu kancléře Friedricha Merze vicekancléřem a ministrem financí. Jeho bývalá spolupředsedkyně Saskia Eskenová, která v čele SPD stála od roku 2019, se rovněž účastnila koaličních jednání, navzdory očekávání ale nakonec žádnou ministerskou funkci nezískala. Následně oznámila, že z čela strany odejde.