Berlín - Když loni v květnu zahájil svou práci parlamentní vyšetřovací výbor, všichni si slibovali, že rozkryje skandální pochybení německé rozvědky BND.
Jenže výbor se nakonec obrátil proti těm, kdo k jeho vytvoření přispěli: novinářům.
Co média vyzradila
Podle médií pochybila rozvědka především v kauze Murata Kurnaze, dnes 25letého Turka s německým pasem, který si jako nevinný odseděl více než čtyři roky na Guantánamu. BND podle dokumentů už v roce 2002 od USA věděla, že proti Kurnazovi chybí důkazy, odmítala pro něj ale cokoliv udělat. Po krkolomném návratu do Německa ho loni navíc nechala sledovat. Klíčové dokumenty z akt Kurnaz se ke všemu záhadně ztratily. Podle mnohých je do kauzy "namočen" také exministr zahraničí Joschka Fischer.
Hned čtyři státní zastupitelství začala v Německu vyšetřovat sedmnáct novinářů, mezi nimiž jsou i žurnalisté z prestižních týdeníků Spiegel a Die Zeit a několika velkých deníků. Všichni jsou podezřelí ze spáchání trestného činu nápomoci k vyzrazení tajemství, za což jim hrozí až rok vězení.
Média totiž otiskla zprávy svých informátorů, o nichž podle žalobce musela vědět, že pocházejí ze složky "Tajné".
Předseda vyšetřovacího výboru Siegfried Kauder (CDU), který akci proti novinářům rozjel, ale nezůstal jen u médií. Na jeho žádost totiž předseda německého parlamentu, Bundestagu, Norbert Lammert státní zastupitelství pověřil, aby vyšetřovalo i samotné členy výboru.
Výbor? Děravý jako ementál
"Vyšetřovací výbor byl děravý jako ementál. Z tajných spisů se v médiích objevilo více, než jsme měli k dispozici my sami," řekl Kauder televizi ARD.
Novináři pochopitelně své zdroje chrání a celou věc považují za nepřiměřený útok na zveřejnění nepříjemných detailů o činnosti BND. "Připadá mi to jako útok brokovnicí na svobodu slova," nechal se slyšet šéfredaktor Spiegelu Stefan Aust.
Není ostatně sám. Podpořil ho i hamburský vrchní státní zástupce Rüdiger Bagger. "Takový proces je nesmysl," řekl.
Precedens: otištění není trestné
Podle všeho bude tak vyšetřování novinářů zastaveno dříve, než budou vůbec vyslechnuti. Ke kauze totiž existuje precedens - ústavní soud letos v únoru označil zabavování materiálů a zajišťování důkazů v redakcích za nezákonné.
Soudci ale především potvrdili, že musí existovat konkrétní souvislost mezi otištěním citlivých materiálů a záměrem osob, kterým zákon nařizuje mlčenlivost. Tedy poslanců, kteří s největší pravděpodobností tajná data vynesli.
