Vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU v nedělních volbách považuje německý tisk ve svých dnešních komentářích navzdory zisku více než 28 procent hlasů za slabé. Nastávající jednání o příští vládě tak budou pravděpodobně komplikovaná. Listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklání od Evropy. Varují, že slabá Merzova vláda by dále posílila krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která ve volbách skončila na druhém místě před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.

Sociální demokracie očekává složitá jednání s CDU/CSU o nové vládě, řekl generální tajemník SPD Matthias Miersch. Takzvaná velká koalice, tedy spolupráce CDU/CSU a SPD, je nyní nejpravděpodobnější podobou příští německé vlády. V jejím čele podle všeho usedne předák CDU/CSU Friedrich Merz.

Merz už v neděli řekl, že chce co nejrychleji sestavit vládu, hotovou by ji chtěl mít do Velikonoc. Podle místopředsedy frakce CDU/CSU Jense Spahna můžou koaliční jednání začít velmi rychle. "Ještě tento týden, v příštích dnech bychom měli vést první rozhovory," řekl. Podle něj se svět nezastavil, důležité je německé vedení v Evropě především kvůli válce na Ukrajině. 

Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) se stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku.

V hlavním městě Berlíně, který má rovněž status spolkové země, slaví nečekané vítězství krajně levicová strana Levice. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na průběžné výsledky hlasování.

V celém Německu zvítězila podle dosavadního sčítání s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU. AfD skončila s 20,8 procenta hlasů druhá, před sociální demokracií (SPD) nynějšího kancléře Olafa Scholze. 

Podle televize ZDF nebudou mít křesťanští a sociální demokraté většinu. Koalici musí vytvořit ještě s třetí stranou, patrně tedy se Zelenými.

Takto vypadá první exit poll.

Zřícený most v centru Drážďan kdosi popsal velkými bílými písmeny s volebním poselstvím. Informovala o tom v neděli německá média. Loni 11. září se v Drážďanech zřítila část mostu Carolabrücke, jedné z nejvýznamnějších dopravních tepen v saské metropoli. Most se skládal ze tří částí označených A, B a C. Po částech A a B jezdily automobily, na části C byly tramvajové koleje a chodník. Zřítil se asi stometrový úsek části C na straně Starého města, nikomu se při tom nic nestalo. Právě na část, která se nadále klene přes Labe, někdo napsal velkými bílými písmeny nápis "Most lásky. S vřelostí, upřímností, respektem, láskou k těm, kteří přijdou po nás, březnem. Bez miliardářů, klimatické změny, zbraní, AfD a Merze". AfD je zkratka strany Alternativa pro Německo, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Německé slovo pro březen (März) je podobné příjmení předáka konzervativní opozice Friedricha Merze, který by se mohl stát příštím německým kancléřem.

Ústřední volební komise uvedla, že do 14:00 vhodilo svůj hlas do uren 52 procent oprávněných voličů. Při posledních volbách v roce 2021 to bylo ve stejný čas jen 36,5 procenta. Velký rozdíl lze vysvětlit zvýšeným zájmem o volby, ale také tím, že do údaje nejsou započítány korespondenční hlasy.

Němečtí analytici předpovídali, že letos nebude zájem o korespondenční hlasování tak vysoký. Kvůli tomu, že jsou dnešní volby předčasné, byly totiž kratší i některé lhůty. Podle německých médií se tak mnoho lidí obávalo, že by jejich korespondenční hlas nemusel dorazit včas. Volební komisaři některých spolkových zemí dokonce přímo vyzývali, aby lidé letos raději volili klasicky, tedy ve volební místnosti. V roce 2021 navíc řada lidí dala přednost korespondenčnímu hlasování před návštěvou volební místnosti kvůli pandemii covidu-19. Při posledních parlamentních volbách se nakonec volební účast vyšplhala na 76,4 procenta.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění zveřejněného v sobotu se kromě CDU/CSU a AfD dostanou do parlamentu také SPD se zhruba 15 procenty hlasů a zelení s přibližně 13 procenty. Budoucí podoba vládní koalice bude do značné míry záviset na tom, zda se do sněmu dostanou menší strany. Postkomunistická Levice by mohla získat až osm procent hlasů, Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se od Levice odštěpilo, ale balancuje na pětiprocentní hranici. Pod hranicí se dlouhodobě v průzkumech drží FDP.

Němci mají o dnešní předčasné volby do Spolkového sněmu vysoký zájem. Zhruba desítka voličů náhodně oslovených ČTK u dvou volebních místností v centru Berlína shodně potvrdila, že účast na volbách je pro ně naprostou samozřejmostí. Většina z nich pak vyzdvihla zvláštní důvod, proč jít letos k volbám: zabránit posílení vlivu krajní pravice. Alternativa pro Německo (AfD), která je do této části politického spektra zařazována, je přitom podle průzkumů na nejlepší cestě dosáhnout svého nejlepšího výsledku od založení v roce 2013 a zaujmout pozici druhé nejsilnější strany v Německu.

Volební účast ve volbách do Spolkového sněmu obvykle překračuje 75 procent. Lidé se nepřetržitě střídají za plentou, s postupem času musí voliči počítat i s krátkým čekáním. "Rozjezd byl pomalejší. Je neděle a lidé vyspávají, ale doufám, že do 18:00 jich přijde ještě mnoho. To je pokaždé stejné," řekla v neděli dlouholetá předsedkyně místní volební komise Claudia Budzischová. "Máme tady 700 oprávněných voličů, kromě lidí hlasujících korespondenčně, a z nich přichází zhruba 250," dodala. Dohromady se tak podle ní voleb v této lokalitě vůbec neúčastní zhruba třetina voličů.

Podobná je situace i v nedaleké volební místnosti v moabitské základní škole v ulici Paulstrasse. Zástupkyně místní volební komise však uvedla, že letos se jí zdá být zájem o volby o něco silnější než při těch předchozích v roce 2021.

První hodiny volebního dne v Německu se obešly bez vážnějších incidentů. Právo vybrat 630 poslanců Spolkového sněmu má v 83milionovém Německu přes 59 milionů voličů. Podle předvolebních průzkumů zvítězí opoziční konzervativní unie CDU/CSU se zhruba 30 procenty hlasů. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane AfD označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.

První odhady výsledků (exit polly) se očekávají v osm hodin večer po uzavření volebních místností.

Podle průzkumů jsou favoritem opoziční křesťanští demokraté (CDU/CSU). Očekává se ale úspěch strany Alternativa pro Německo (AfD), která se staví ostře proti nelegální migraci a chce zrušit sankce proti Rusku. Nyní vládní strany sociální demokracie (SPD) a Zelení zřejmě skončí až na třetím a čtvrtém místě. Do Bundestagu se ještě zřejmě dostane levicová strana Die Linke.