Nabídka se týká Afghánců, kteří mají nárok na podání žádosti o azyl, protože by jim ve vlasti hrozilo pronásledování. Výše částky se liší podle velikosti rodiny. Rodina se čtyřmi dětmi může získat až 14 tisíc eur (přibližně 341 tisíc korun). Program se vztahuje na omezený počet lidí, především na Afghánce, kteří čekají v Pákistánu na přesídlení. Zhruba jedna třetina z přibližně 2100 osob už dostala e-mail s žádostí, aby se do 17. listopadu rozhodly, zda peněžní náhradu přijmou. Pokud tak učiní, přijdou prý o právo požádat o azyl v Německu.
Pákistán mezitím pohrozil, že Afghánci, kteří v zemi čekají na přesídlení, budou muset nejpozději příští rok odejít. Od nástupu kancléře Merze se přitom do Německa v rámci přijímacího programu dostali pouze dva Afghánci, několik desítek dalších se o přijetí soudí.
Mediální dům RND ve svém úterním komentáři napsal, že spolková vláda tímto krokem "obchoduje s lidskou důstojností" a poškozuje reputaci Německa jako země, která po převzetí moci Tálibánem slibovala ochranu právě těm, kterým dnes nabízí peníze za to, aby zůstali mimo její území.
Od ochrany k odrazování
Po návratu Tálibánu k moci zřídilo Německo federální program na ochranu ohrožených Afghánců - novinářek, právníků, tlumočníků či aktivistů, kteří spolupracovali se západními institucemi. Program měl být dlouhodobým závazkem, který nahradí chaotické evakuace z roku 2021. Vláda kancléře Friedricha Merze však program letos v květnu pozastavila s odkazem na bezpečnostní rizika a přetížený azylový systém.
Současná nabídka finanční kompenzace tak podle kritiků představuje obrat od pomoci k odrazování. Německo se tak po letech otevřenosti dostává do situace, kdy se místo ochrany snaží migraci především brzdit.
Neúspěšná integrace a rostoucí napětí
S rostoucím počtem odmítnutých žadatelů o azyl z Afghánistánu se naplno ukazují i dlouhodobé problémy integrace. Mnoho Afghánců, kteří do Německa přišli v posledních letech, zůstává na okraji společnosti, čelí jazykovým bariérám, nejistému pobytovému statusu a sociální izolaci.
Podle údajů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) z roku 2024 požádalo o azyl 34 149 afghánských občanů. Celkově byla přiznána jakákoli forma ochrany zhruba třetině žádostí, zatímco dvě třetiny byly zamítnuty nebo zastaveny.
Útoky, které změnily debatu
Jen před týdnem rozhodl bavorský soud, že afghánský žadatel o azyl, který letos v lednu v Aschaffenburgu zaútočil nožem na skupinu dětí a dva lidi zabil, bude umístěn do psychiatrické léčebny. Podle znalců trpí paranoidní schizofrenií a v době činu byl nepříčetný.
Případ, jenž se odehrál krátce před únorovými volbami, vyvolal obrovské pobouření a stal se jedním z momentů, kdy se migrace z Afghánistánu začala vnímat jako problém nejen humanitární, ale i bezpečnostní. Už dříve dostal v Mannheimu doživotní trest jiný Afghánec, který při útoku na účastníky akce kritické vůči islámu zabil policistu.
