Německá kontrarozvědka do předběžného rozhodnutí soudu nebude veřejně označovat Alternativu pro Německo (AfD) jako stranu s prokazatelně krajně pravicovými snahami. Ve čtvrtek o tom informovala agentura DPA.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli civilní kontrarozvědky, oficiálně označil AfD za krajně pravicovou 2. května, strana rozhodnutí následně zažalovala u správního soudu v Kolíně nad Rýnem, kde BfV sídlí. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová nejnovější postup kontrarozvědky označili za první krok k očištění jména AfD.
Soud podle DPA potvrdil, že od kontrarozvědky dostal dopis, ve kterém BfV informuje, že prozatím nebude nové hodnocení AfD veřejně používat. Kontrarozvědka svůj postup ale nekomentovala, což zdůvodnila zatím neskončeným řízením a úctou k soudu.
BfV před týdnem v pátek oznámil, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu činí AfD kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Předtím kontrarozvědka stranu z krajně pravicových aktivit podezírala.
Spolupředsedové strany Chrupalla a Weidelová rozhodnutí BfV o novém hodnocení AfD označili za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii. Dnes v reakci na postup kontrarozvědky prohlásili, že jde o první důležitý krok k vyvrácení obvinění, že strana je krajně pravicová.
AfD je v hledáčku i regionálních tajných služeb. Za prokazatelně pravicově extremistické považují organizace AfD zemské kontrarozvědky v Sasku, Durynsku, Sasku-Anhaltsku a nově také v Braniborsku. V minulosti se AfD u soudů proti hodnocení tajných služeb opakovaně neúspěšně bránila.
AfD, kterou ostatní parlamentní strany dlouhodobě označují za populistickou až krajně pravicovou, se těší obzvláště na východě Německa značné oblibě. Po únorových předčasných parlamentních volbách se strana stala největší opoziční silou ve Spolkovém sněmu. V posledních volbách AfD skončila druhá za vládní konzervativní unií CDU/CSU nynějšího kancléře Friedricha Merze.
