Estonsko je velmi malá země, která má jenom něco přes milion obyvatel. Zároveň je ale vaše bývalá premiérka Kaja Kallasová v současnosti šéfkou evropské diplomacie. Jakou roli hraje Estonsko v dnešním světě?
Estonsko hraje velmi důležitou roli. V dnešním světě je každá země důležitá, bez ohledu na její velikost. Pokud se podíváte na evropskou bezpečnost, pak pobaltské státy a Polsko měly pravdu ohledně Ruska.
Takže přicházíme s mnoha tématy, třeba s investicemi do obrany. Estonsko vynaloží příští rok 5,4 % HDP na obranu a doufáme, že se na summitu v Haagu s ostatními státy NATO dohodneme na pěti procentech, což budou z většiny výdaje na obranu a částečně podpůrné výdaje.
Spousta obranných věcí už není teoretických, ale praktických, a my jsme v první linii. Řešíme hybridní a kybernetické útoky. Situace v Baltském moři je napjatější než kdykoli předtím, pokud jde o podmořské kabely, ochranu infrastruktury.
Jsme nejdigitalizovanější národ na světě a umíme to i v oblasti kybernetické bezpečnosti. Hodně spolupracujeme s různými regiony. I když jsme malí, můžeme říci, že máme nadprůměrný vliv. Samozřejmě potřebujeme spojence a ty máme.
Margus Tsahkna
- narodil se v roce 1977
- ministrem zahraničí Estonska je od roku 2023, předtím byl ministrem obrany nebo ministrem sociální ochrany
- studoval na Fakultě teologie a religionistiky a na Právnické fakultě Univerzity v Tartu a také na Univerzitě v Torontu se specializací na mezinárodní právo
- je členem liberální politické strany Eesti 200 (Estonsko 200)
-
mluví estonsky, anglicky a rusky
Před několika dny varoval šéf německé rozvědky, že Rusko může vyslat "zelené mužíčky", známé už z invaze na Krym v roce 2014, do Narvy nebo do některých dalších měst. Jste na to připraveni?
Rusko může vyslat zelené mužíčky kamkoli. Mluví se o tom, že by chtělo otestovat státy NATO. Kvůli tomu, že jsou na Ukrajině, nemají kapacitu na plnohodnotnou vojenskou invazi.
Invaze nezačínají tak, jak si lidé myslí z válečných filmů, že někde na nádraží hraje orchestr a pak tam vpochodují vojáci. Agrese proti Evropě totiž už začala. A k otestování NATO nepotřebujete plný rozsah schopností. Rusko je agresivní země. Vidíme častá narušení vzdušného prostoru. Právě v Polsku, Estonsku, Finsku a tak dále. Rusko na nás tedy vyvíjí velký tlak.
Nedávno jste z estonských vod museli eskortovat plavilo ruské stínové flotily…
Ano, vpluli do estonských ekonomických vod. Požádali jsme je, aby spolupracovali a vpluli do našich teritoriálních vod. To neudělali. A tak jsme je eskortovali ven. Rusko poprvé vyslalo stíhací letouny, aby chránily loď, která neměla vlajku, žádné doklady, žádné pojištění, prostě nic. A bylo to poprvé, co Rusko veřejně ukázalo, že má velký zájem o stínovou flotilu a že je také připraveno chránit plavidla stínové flotily pomocí vojenské síly. A s letadlem vletěli do vzdušného prostoru země NATO.
Co se stane, až se to stane příště? Potopíte takovou loď?
Ne, to ne. Neměníme kurz. Kontrolujeme většinu plavidel, která proplouvají Finským zálivem. Je jich asi 500 týdně. Pro Rusko je to velmi důležitá trasa. Asi 60 % ruského vývozu plynu a ropy prochází Finským zálivem. Máme v moři spoustu kabelů a infrastruktury.
Dost často se v souvislosti s ruskými útoky, zelenými mužíčky a podobně mluví o tom, jestli se dá věřit NATO, že by vás jako pobaltské státy ochránilo. Věříte článku 5?
Obvykle si lidé myslí, že je to jako tlačítko na pračce. Stisknete ho a všechno se spustí. Článek 5 je koncept NATO. Je to jeden za všechny, všichni za jednoho. A vždy to tak je. Článek 5 byl uplatněn pouze jednou, během 11. září, když byly USA v potížích. Ale jsme si naprosto jisti, že NATO bude reagovat, pokud to bude nutné. Pokud si to některý z členských států vyžádá. Ale naštěstí k tomu zatím nedošlo.
Musíme však být připraveni. Proto prosazujeme více investic do obrany. Důvod, proč příští rok investujeme 5,4 %, není prezident Trump. Samozřejmě jsem velmi rád, že prezident Trump silně tlačí na Evropu, aby platila více. Protože o tom mluvíme už více než 10 let. Že Evropa musí investovat více. Evropa byla v oblasti investic do obrany jako stará líná tlustá kočka. Ale již před dvěma lety jsme na summitu ve Vilniusu přijali nové regionální plány pro NATO a také pro nás. A tyto limity musíme velmi rychle splnit. Naštěstí máme nyní v NATO také Finsko a Švédsko. Naše regionální obranné schopnosti jsou tedy opravdu mnohem vyšší než kdykoli předtím.
Estonsko, Lotyšsko, Litva i Polsko už odstoupily nebo plánují odstoupit od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Znamená to, že se plně připravujete na možnou válku?
Jsme svědky toho, co Rusko dělá na Ukrajině. A Rusko není součástí žádné úmluvy. I kdyby bylo součástí úmluv, vždy je porušuje. Takže jsme se společně s Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Polskem rozhodli, že vystoupíme z Ottawské úmluvy o ochraně před pozemními minami. A to je také jasný vzkaz. Že pokud bude potřeba, jsme připraveni využít jakoukoli příležitost, kterou potřebujeme. Protože nechráníme jen Estonsko. Chráníme NATO a také celou Evropu.
