Arktida přestává být oázou klidu a mění se v bojiště strategických zájmů. Zatímco Rusko na severu buduje jaderné základny, americký prezident Donald Trump se soustředí na Grónsko. Severské státy varují, že nejkratší cesta ruských raket na Západ vede právě přes zamrzlý oceán. Deník Financial Times popisuje, jak tající ledy otevírají cestu k novému kolu mezinárodních závodů ve zbrojení.
Norský ministr obrany Tore Sandvik poukazuje na jednu ze svých oblíbených map – na tu, která zobrazuje svět z perspektivy severního pólu. Přímo naproti severnímu Norsku, na ruském poloostrově Kola, leží jeden z největších jaderných arzenálů na planetě.
Právě odtamtud by v případě konfliktu startovaly ruské rakety mířící na americké metropole, přičemž nejkratší dráha letu vede přímo přes Arktidu a Grónsko. „Mezikontinentální balistická raketa letí rychlostí sedmi kilometrů za sekundu. Od startu trvá pouhých 18 minut, než zasáhne velké americké město,“ upozorňuje Sandvik pro pro deník Financial Times.
Podle norského ministra nejde jen o ochranu Spojených států, bezpečnost Arktidy je klíčová pro celé NATO. „Je to obrana domoviny. Proto toto téma předkládáme prezidentu Trumpovi i našim spojencům. Jde o obranu USA, Londýna, Paříže, Berlína a celé aliance,“ vysvětluje Sandvik. Tento postoj potvrzuje i dánská premiérka Mette Frederiksenová, podle níž musí NATO v regionu výrazně zvýšit svou aktivitu, protože bezpečnost Severu se týká všech členů aliance.
Zatímco Západ po skončení studené války své vojenské kapacity v Arktidě omezoval a uzavíral základny, Rusko pod vedením Vladimira Putina zvolilo opačný směr už po roce 2000. Dnes Moskva ovládá zhruba polovinu arktické pevniny i vod a podél pobřeží udržuje více než 40 vojenských objektů, včetně letišť, radarových stanic a přístavů.
Klíčovým pilířem ruského zastrašování je Severní flotila se sídlem v Severomorsku, která disponuje šesti ponorkami s jadernými zbraněmi. „Kvůli svému významu flotila stále prochází modernizací,“ uvádí pro Financial Times analytik Ondřej Ditrych z Institutu Evropské unie pro studium bezpečnosti. Rusko v oblasti navíc testuje nové zbraně, například střelu s jaderným pohonem Burevestnik na souostroví Nová země.
Situaci komplikuje i Čína, která se prohlásila za „stát blízký Arktidě“ a hodlá na místě prosazovat své globální zájmy. Severské země sledují hromadění vojenské techniky v regionu s rostoucími obavami a snaží se Washingtonu dokázat, že jsou pro něj nepostradatelnými partnery. Norsko k monitorování ruských aktivit využívá průzkumná letadla P8, satelity i dálkově ovládané drony.
„Američané jsou na těchto zpravodajských informacích závislí. Máme dobrý přehled o tom, co Rusové na své straně hranice dělají,“ vysvětluje vysoce postavený severský úředník.
Donald Trump se ale už rok intenzivně zaměřuje na Grónsko. Vidí v ostrově zásadní prvek pro svůj plánovaný systém protiraketové obrany, takzvanou Zlatou kopuli. Ta má s využitím senzorů a zachycovačů chránit USA před útoky z vesmíru i z atmosféry. Klíčovou roli v tomto systému hraje již existující americká základna Pituffik na severozápadě Grónska.
Ne všichni zbrojení v Arktidě vítají. Mnoho představitelů severských států se obává, že bezpečnostní otázky zcela zastíní témata jako klimatická změna, infrastruktura či práva původních obyvatel. Arktida byla dlouho považována za oblast s nízkým napětím, což se nyní mění. „Militarizace Arktidy nám mnoho nepřinese, protože je to pro jakoukoli činnost nesmírně obtížná oblast,“ varuje jeden z úředníků, který si ovšem přál zůstat v anonymitě.
V současnosti ruské budování sil v Arktidě paradoxně zpomaluje válka na Ukrajině, kde tamní brigády utrpěly těžké ztráty. Odborníci se však shodují, že Rusko i Čína hrají v regionu dlouhou hru. Jak uzavírá Sandvik pro Financial Times: „V Arktidě dochází k závodu v rámci strategického soupeření, ve kterém tající led mění vojenské i ekonomické propočty na desítky let dopředu.“
Sdílet
Nejnovější videa
