


Kriminalita páchaná migranty je v Německu tématem vyostřených politických i společenských debat. Na konci loňského roku zveřejnil Spolkový kriminální úřad zprávu za rok 2024 s názvem „Kriminalita v souvislosti s migrací“. Dokument uvádí, že v celé řadě sledovaných kategorií jsou výrazně nadreprezentováni přistěhovalci ze Sýrie a Afghánistánu.

Z celkových 3,1 milionu trestných činů, které eviduje německá policejní kriminální statistika, se 331 308 případů – tedy přibližně 11 procent – týkalo skutků, u nichž byl alespoň jeden z podezřelých migrant. Statistiky zahrnují mimo jiné trestné činy proti životu, krádeže, padělání a sexuální delikty, ale také drogovou kriminalitu a organizovaný zločin, jak uvádí deník Welt.
Celkový počet podezřelých migrantů i trestných činů, které jsou jim připisovány, v roce 2024 meziročně klesl o 3,6 procenta. Tento pokles je však z velké části důsledkem částečné legalizace konopí a týká se především drogových deliktů, krádeží a podvodů. Naopak počet násilných trestných činů a vražd podle zprávy vzrostl.
Podle výpočtů deníku Bild je rozdíl obzvlášť patrný právě u násilné kriminality. Mezi německými občany připadá 163 podezřelých na 100 tisíc obyvatel, zatímco u Syřanů je to 1740 na 100 tisíc a u Afghánců 1722 na 100 tisíc obyvatel.
Výrazná nadreprezentace syrských a afghánských podezřelých je patrná také u sexuálních deliktů a drogové kriminality, a to ve srovnání s jejich podílem mezi uprchlíky. Zpráva naopak konstatuje, že podíl ukrajinských občanů mezi podezřelými migranty je výrazně nižší než jejich zastoupení mezi uprchlíky žijícími v Německu.
Dokument rovněž shrnuje společné rysy podezřelých: více než polovina z nich byla mladší 30 let a více než tři čtvrtiny tvořili muži. Často navíc nešlo pouze o jednotlivé provinění - třetina migrantů byla podezřelá z více trestných činů.
Jednalo se především o osoby ze států Maghrebu, dále z Libye a Gruzie. Téměř polovina trestných činů, u nichž figurují podezřelí migranti, byla namířena proti Němcům (45,9 procenta). Migranti jsou však zároveň často i oběťmi trestné činnosti, a to převážně ze strany jiných migrantů (34,5 procenta) a méně často ze strany Němců (19,2 procenta).
BKA proto zdůrazňuje, že migrační skupiny nejsou pouze pachateli, ale také nepřiměřeně často oběťmi kriminality. Konkrétně se oběťmi trestných činů stalo 70 051 migrantů, především v případech fyzického napadení. Zvláště zasaženi byli lidé ze Sýrie, Ukrajiny a Afghánistánu.
„Musíme čelit realitě. Statistikám kriminality dominují lidé, zejména mladí muži z arabských a afrických zemí,“ uvedl pro Welt mluvčí CDU pro vnitřní politiku Alexander Throm. Podle něj je deportace osob do Afghánistánu a Sýrie „naprostou samozřejmostí“.
Zároveň dodal, že v kriminálních statistikách BKA „bohužel velmi negativně vyčnívají také státy Maghrebu – Maroko, Tunisko a Alžírsko“.






Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná. Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální síti opět zkritizoval nejvyšší soud a pohrozil novými cly.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací i ČTK Slovensko.



Britská policie zadržela bývalého ministra a někdejšího velvyslance ve Spojených státech Petera Mandelsona, který figuruje v kauze amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informují o tom v pondělí tiskové agentury. Policie uvedla, že zadržela muže, jehož věk odpovídá stáří Mandelsona, a to kvůli pochybení při výkonu veřejné funkce.



Prezident Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč, i když podle odborníků porušuje zákon. Řekl to v rozhovoru pro Deník.



Když poslanci minulý rok schválili změnu zákona, která řešila rozvody manželů, už tehdy mnozí odborníci varovali: Bude to mít velmi negativní dopad na děti v rodinách, kde existuje domácí násilí. Tyto dopady emotivně popisují Monika Růt a Kateřina Horsinková, které volají po co nejrychlejší změně zákona. Ve své snaze se dostaly až k premiérovi Andreji Babišovi a ministrovi Aleši Juchelkovi.