Nejdráž vyšel USA nákup Panenských ostrovů. Strategický obchod se chystal půl století

Michaela Nováčková Michaela Nováčková
11. 3. 2025 21:01
V Grónsku se právě dnes konají úterní parlamentní volby. Za účast zahraničních novinářských štábů mohou ostrované děkovat Donaldu Trumpovi, který těsně po své inauguraci několikrát projevil zájem připojit Grónsko ke Spojeným státům. Nebylo by to ovšem poprvé - téměř polovinu území USA získali Američané nákupem. Nejdráž je vyšly Panenské ostrovy pořízené v roce 1917 od Dánů.
Foto: Shutterstock.com, Profimedia, Aktuálně.cz

Američané si v minulosti koupili také Louisianu, Floridu či Aljašku. Rusové za Aljašku chtěli 7,2 milionu dolarů, v přepočtu na dnešní peníze by šlo zhruba o 120 milionů dolarů (2,9 miliardy korun). Španělům za Floridu naopak Spojené státy nic neplatily, místo toho uhradily škody za americké občany, kteří se proti Španělsku vzbouřili.

Nicméně v roce 1917 uskutečnily Spojené státy jednu ze svých nejzajímavějších a nejdražších transakcí, když od Dánska koupily Panenské ostrovy. Ačkoli zájem Američanů o tuto karibskou oblast sahá už do roku 1867, cesta k dohodě trvala celých 50 let.

Přes 72 tisíc dolarů za kilometr čtvereční 

Za cenu 25 milionů dolarů ve zlatě, což tehdy představovalo čtvrtinu dánského státního rozpočtu, získaly USA ostrovy o rozloze pouhých 346 kilometrů čtverečních. Přepočteme-li tuto částku na dnešní hodnotu, jednalo by se přibližně o 674 milionů dolarů. Každý kilometr čtvereční tedy stál americkou vládu přes 72 tisíc dolarů, což z Panenských ostrovů dělá vůbec nejdražší nákup v historii amerického územního rozšiřování.

Foto: Aktuálně.cz, Shutterstock.com, WIkipedia - TUBS (CC BY-SA 3.0), WIkipedia - かぬま (C BY-SA 3.0)

Dánové své ostrovní kolonie původně využívali především pro pěstování cukrové třtiny, bavlny a indiga. Tato ekonomika byla však závislá na otrocké práci dovezené z Afriky, což vedlo k několika povstáním. Po zrušení otroctví plantáže postupně ztratily ekonomickou výnosnost, Panenské ostrovy navíc postihly přírodní katastrofy včetně zemětřesení a tsunami, což vedlo k nutnosti finanční podpory ze strany dánského království.

Strategická poloha v Karibiku

Dánsko nakonec k prodeji koloniálních držav v Karibiku přiměla především první světová válka a strategické obavy z německé expanze v regionu. V roce 1916 se dokonce konalo v Dánsku vůbec první referendum, které obchod posvětilo. Přestože účast nebyla vysoká, dvě třetiny hlasujících vyjádřily s prodejem souhlas. Samotní obyvatelé Panenských ostrovů se však k této otázce vyslovit nemohli.

Již o rok později, v roce 1917 se k názvu Panenské ostrovy přidalo označení "Americké". Spojené státy tak získaly důležitý strategický bod nedaleko Panamského průplavu a amerického východního pobřeží, což posílilo jejich kontrolu nad Karibikem.

 

Právě se děje

Další zprávy